Metodika hodnocení krmiva pro domácí zvířata

V celé historii se lidé spojovali se psy a kočkami různými způsoby, kvůli ochraně, hubení hlodavců, lovu a společnosti. Výživa psů a koček se v důsledku jejich domestikace změnila z lovu a požírání zbytků na současnou podobu. Změny v lidské stravě prostřednictvím rozvoje zemědělských postupů tento posun podpořily. Ve Spojených státech považuje 63% majitelů domácích zvířat svá zvířata za své rodinné příslušníky (AVMA, 2012b). Antropomorfismus psů a koček vedl k tomu, že majitelé domácích zvířat upřednostňují krmiva pro domácí zvířata, která obsahují složky, které nacházejí ve své vlastní stravě a zpracovávají se tak, aby se zachovala nutriční integrita složek a zajistila bezpečnost krmiv. Současné trendy v lidské stravě ve vyspělých regionech světa zahrnují více čerstvého ovoce a zeleniny (Barnard, 2010) a celá zrna (Griffiths, 2010). Toto paradigma vyústilo ve vznik segmentu krmiv pro domácí zvířata.

Krmivo pro psy je strava speciálně připravená a určená ke konzumaci pro psy a další příbuzné šelmy. Psi jsou považováni za všežravce s masožravou preferencí. Mají ostré špičaté zuby a kratší gastrointestinální trakt masožravců, lépe se hodí ke konzumaci masa než rostlinných látek, ale mají také 10 genů, které jsou zodpovědné za trávení škrobu a glukózy, jakož i schopnost produkovat amylázu - enzym, který funguje tak, že rozkládá uhlohydráty na jednoduché cukry - něco, co typičtí masožravci postrádají. Psi si vyvinuli schopnost žít po boku lidí v zemědělských společnostech, protože dokázali pojídat zbytky potravin od lidí. Psi se dokázali po tisíce let přizpůsobit tak, aby přežili na kouscích masa a nemasových zbytcích lidské existence a prosperovali na různých potravinách. Studie naznačující, že schopnost psů snadno strávit sacharidy může být klíčovým rozdílem mezi psy a vlky.

 

Krmivo pro kočky je strava, speciálně připravená a určená ke konzumaci pro kočky. Kočky mají specifické požadavky na výživové složení. Některé živiny, včetně mnoha vitamínů a aminokyselin, jsou degradovány teplotami, tlaky a chemickým ošetřením používaným při výrobě, proto je nutné je dodatečně přidat po výrobě, aby se zabránilo nedostatkům ve výživě. Kočky jsou výhradní masožravci - to znamená, že jsou pro pokrytí jejich stravovacích potřeb závislé na živinách přítomných v živočišném těle. I domestikované kočky preferují čerstvě usmrcené maso z hlodavců, králíků, obojživelníků, ptáků, plazů a ryb. Kočky nicméně přijímají i vařené jídlo a sušené krmivo pro kočky. Přirozená strava koček nezahrnuje žádnou zeleninu, a to přesto že kočky občas pozřou určité rostliny a trávy, obvykle kvůli jejich emetickým účinkům.

 

Petgroot je agregační personalizovaná platfroma působící v segmentu domácích zvířat, jejíž součástí je rating krmiv pro domácí mazlíčky. Petgroot se zaměřuje na parametrizaci velkého množství dat o původu krmiv, jejich zpracování, složení, kvalitě, dopadu na zdraví, transparentnosti výroby a udržitelnosti životního prostředí. Index skóre krmiv je založen na kolaborativním dynamickém algoritmu, jenž se neustále vyvíjí a jenž bere do úvahy nejnovější vědecké a technologické poznatky, týkající se výroby a distribuce krmiv pro domácí mazlíčky.

DOPAD NA ZDRAVÍ

 

Přirozená strava

Přirozená strava, včetně instinktivní nebo rodové stravy, je založena na krmení domácích zvířat podle jejich fyziologických schopností nebo preferencí, nikoli pouze vedoucí ke splnění regulační definice přírodního produktu pro domácí zvířata. Instinktivní výživa je založena na filozofii krmení domácích zvířat podle jejich přirozených preferencí, přičemž se předpokládá, že zvířata si budou samy vybírat stravu, aby vyhovovala jejich nutričním potřebám. Rodová strava je založena na filozofii krmení domácích zvířat stravou, podobnou jejich evolučním předkům, přičemž se předpokládá, že taková strava je v souladu s fyziologickými potřebami a metabolickými schopnostmi společenských zvířat. Bez ohledu na filozofický základ obsahují instinktivní i rodová strava obvykle vyšší koncentrace bílkovin a nižší koncentrace uhlohydrátů než většina suchých krmiv pro domácí zvířata na trhu. Neexistují žádné regulační definice instinktivní nebo rodové stravy; nutriční složení komerčních potravin pro zvířata se proto nemusí přesně vztahovat na instinktivní nebo rodové výživové filozofie.

 

Instinktivní strava

Nedávný výzkum využívající nutriční geometrii v kontrolovaném prostředí ukázal, že psi různých plemen si vybírají makronutrientní profil, ve kterém 30% jejich ME pochází z bílkovin, 63% z tuků a 7% z uhlohydrátů (Hewson-Hughes et al., 2013 ). Podobný výzkum u koček naznačuje, že si z proteinu vybírají 52% svého ME, 36% z tuku a 12% z uhlohydrátů (Hewson-Hughes et al., 2011). Vzhledem k jejich přísné masožravé povaze není překvapivé, že kočky vykazují preferenci pro stravování s vyšším obsahem bílkovin ve srovnání se psy. Naproti tomu psi zřejmě považují dietní tuk za zvlášť chutný, což odpovídá minimálním nepříznivým účinkům stravy s vysokým obsahem tuků na zdravé populace psů (Bauer, 2006). Není však známo, zdy výše uvedené distribuce makronutrientů poskytovaly optimální výživu, vzhledem k tomu, že preferované hladiny makronutrientů jsou podstatně odlišné od minimálních požadavků nebo doporučených povolenek uvedených v NRC (NRC, 2006).

 

Rodová strava

Je známo, že domestikovaní psi se vyvinuli z vlků (Canis lupus lupus; Serpell, 1995). Podle archeologických důkazů panuje domněnka, že psi byli prvním zvířetem domestikovaným lidmi zhruba před 14 000 lety (Clutton-Brock, 1995). Domestikace koček je novější než u psů, protože na Kypru byly nalezeny zbytky koček z doby před 6 000 lety (Serpell, 2000). V důsledku toho jsou některá krmiva pro psy uváděna na trh s vysokým obsahem bílkovin masa, které jsou vhodné pro vlky a jejich předpokládané evoluční spojení a genetické podobnosti se psy. Domestikovaní psi však již nejsou vlky, protože domestikace jako Canis lupus familiaris změnila nejen jejich sociální a kognitivní atributy, ale také druhy potravin, které jsou pro ně vhodné (Hemmer, 1990). Nedávno byly publikovány důkazy, ve kterých určité specifické mutace v klíčových genech psů ve srovnání s vlky poskytují funkční podporu pro zvýšenou schopnost trávení škrobu (Axelsson et al., 2013) ve srovnání s masožravou vlčí stravou (Stahler et al., 2006). To podporuje předchozí zprávu Serpella (1995), že psi pocházeli z podmnožiny vlků, kteří byli více společensky přizpůsobeni lidskému kontaktu. Tato data pomáhají vysvětlit všežravou povahu domácích psů versus masožravých vlků.

 

V přírodě se zdá, že primární složkou psí stravy je živočišná bílkovina, ale jak bylo uvedeno výše, domácí psi mohou získat nutriční benefity také z rostlinných zdrojů. O divokých psech je známo, že loví ve smečkách a žerou širokou škálu potravin. Strava vlků sestává převážně ze zvířecích bílkovin a obvykle loví větší kořist, jako je los, požírají orgány s vysokou hustotou živin, po nichž následuje svalová tkáň (Stahler et al., 2006). Analýza 50 diet, konzumovaných vlky, ukázala průměrný příjem živin 35,5 g z proteinu, 13,2 g z tuku a 0,8 g ze sacharidů na MJ ME, což odráží makronutrientní profil 52% ME z proteinu, 47% ME z tuku a 1% ME z uhlohydrátů (Hendriks, 2013). Divocí psi obvykle loví malou kořist a vyhledávají pícniny a bobule některých rostlin (Boitani a Ciucci, 1995). Šakali (Canis aureus) často vyhledávají kultivované ovoce a konzumují velké množství trávy (Ewer, 1973). Divocí psi musí vyvinout značné množství energie, aby získali potravu, a proto konzumují potraviny, které jsou snadněji dostupné v prostředí, ve kterém žijí. Tento důkaz podporuje hypotézu, že psí druhy jsou vysoce adaptabilní na různé diety, a strava, kterou si vyberou, je dána prostředím, ve kterém žijí.

 

Prostřednictvím analýzy mitochondriální DNA bylo zjištěno, že domácí kočka (Felis catus) je nejužší příbuzností evropské divoké kočce (Felis silvestris), africké divoké kočce (Felis libyca) a pískové kočce (Felis nigripes; Johnson a O ' Brien, 1997). Tyto druhy divokých koček se podobají domácí kočce a africké divoké kočce, jež byla chována jako domácí mazlíček (Smithers, 1968). U většiny divokých druhů (Serpell, 2000) bylo pozorováno mnoho behaviorálních příznaků pozorovaných u domácích koček, jako je otřásání, mňoukání, syčení a prskání.

 

Většina majitelů koček krmí své kočky průmyslově vyráběným konvenčním krmivem pro domácí zvířata, protože je to pohodlné a ekonomické. Ve srovnání se psy ale kočky potřebují vyšší koncentraci vlhkosti ve stravě. Konvenční krmiva pro kočky mohou obsahovat až 55% ME ve formě uhlohydrátů, což umožňuje minimální obsah bílkovin (25% ME) a ​​tuků (20% ME) stanovený American Association of Feed Control a The European Pet Food Industry Federation. Avšak nejběžnější krmiva pro kočky obsahují pouze mezi 20% až 40% ME ve formě uhlohydrátů. Pro zpracování krmiva pro domácí zvířata jsou důležité uhlohydrátové složky, jako jsou zrna, brambory, luštěniny atd., složené převážně ze škrobů. Pro správné zpracování suchého krmiva musí být zahrnuta určitá hladina škrobu. Hlavní funkcí uhlohydrátů při zpracování vytlačované suché stravy je zajištění strukturální integrity granule. Suché jídlo nemůže udržet svou formu nebo strukturu bez vazebných schopností uhlohydrátů. Je to vařený želatinovaný škrob, který spojuje granule dohromady a zabraňuje drobení. Interakce vyskytujících se uhlohydrátů a proteinů také přispívají k textuře a chuti. Většina vlhkých krmiv obsahuje gelovací činidla, což jsou obvykle uhlohydráty, které po zpracování vytvářejí gel. Škroby želatinují s denaturujícím proteinem, čímž se získá požadovaná struktura, přičemž se udržuje rovnoměrná distribuce složení. Texturní charakteristiky se také mezi zdroji uhlohydrátů velmi liší, protože každý zdroj jedinečně reaguje na teplotu a čas.

 

V posledních desetiletích získávají na popularitě tzv. alternativní přístupy ke stravování, jako je krmení kostmi, syrovými potravinami, syrovou stravou na bázi masa, domácí nebo komerčně vyráběnou čerstvou masovou stravou a vegetariánskou a veganskou strava. Průzkum ukázal, že 9,6 % koček dostává kosti a syrové potraviny v rámci svého hlavního jídla. Tyto syrové stravy často používají majitelé, kteří chtějí svým kočkám poskytnout přirozenější stravu (tj. minimální zpracování a menší obsah zrn). Tyto typy alternativních diet obvykle obsahují nižší množství uhlohydrátů ve srovnání s tradičními komerčními dietami. Zastánci se domnívají, že tato alternativní strava přináší výhody pro zdraví koček, zatímco odpůrci tohoto přístupu zmiňují rizika a možné komplikace. Neexistují žádné kohortní studie hodnotící tyto domnělé přínosy a rizika. Jedna nedávná studie ukázala lepší zjevnou stravitelnost sušiny, organických látek, surových bílkovin a hrubé energie u koťat krmených syrovou stravou ve srovnání s tepelně zpracovanými dietami. Na druhé straně existují důkazy, že syrová masová strava může být kontaminována patogeny (např. Salmonella, E. coli, Campylobacter). Zvířata vystavená těmto patogenům mohou vykazovat klinické příznaky, nebo mohou být klinicky normální a vylučovat bakterie ve stolici.

 

Přirozená strava divokých koček sestává především z malých savců, ptáků, ryb, bezobratlých plazů, s makronutrientním profilem 52% ME z bílkovin, 46% ME z tuku a 2% ME z uhlohydrátů (Plantinga et al., 2011). Studie o preferovaném makronutrientním profilu domácích koček naznačují instinktivní dietní preference domácích koček velmi připomínající nutriční složení potravy kočkovitých šelem, žijících ve volné přírodě (Hewson-Hughes et al., 2011). Byly provedeny studie srovnávající stravitelnost různých stravovacích návyků exotických kočkovitých šelem v zajetí a domácích koček. Tyto výzkumy nezjistily žádné větší rozdíly v míře stravitelnosti. Rozdíly mezi domácími kočkami a jaguary byly pozorovány u stravitelnosti DM, CP, tuku a GE (P <0,05). Byly také pozorovány rozdíly mezi domácími kočkami a amurskými tygry, pokud jde o stravitelnost DM, OM, CP, tuku a GE (P <0,05). Kromě toho byly pozorovány rozdíly mezi domácími kočkami a malajskými tygry, pokud jde o stravitelnost CP, tuků a GE (P <0,05). Mezi domácími kočkami a gepardy nebyly pozorovány žádné rozdíly. Pozdější zpráva ze stejné laboratoře (Kerr et al., 2013) porovnávala celkovou trakty domácích koček, afrických divokých koček (Felis silvestris tritrami), jaguarů a malajských tygrů krmených syrovou stravou na bázi masa. V této studii nebyly pozorovány žádné rozdíly mezi druhy, co se týká stravitelnosti DM, OM a GE. Nalezli však rozdíly mezi zjevnou celkovou stravitelností CP mezi domácími kočkami a malajskýmy tygry, avšak nebyly pozorovány žádné rozdíly v stravitelnosti CP mezi domácími kočkami a jinými druhy. Na rozdíl od evoluce psů se zdá, že si kočky zachovaly velkou část stravovacích preferencí, behaviorálních atributů a fyziologické trávicí funkce jako divoký druh.

Fyziologie a metabolismus

Základem přirozené stravy, včetně instinktivní a rodové stravy, je uspokojení nutričních potřeb a sladění s fyziologickými a metabolickými schopnostmi pro podporu zdraví domácích zvířat. Pro lepší vyhodnocení rozsahu, v jakém jsou takové diety vhodné pro společenská zvířata, je proto důležité určité zhodnocení trávicí fyziologie psa i kočky.

 

Psi i kočky mají schopnost enzymaticky (maltáza, sacharóza a laktáza) trávit sacharidy (Hore a Messer, 1968). Morris a kol. (1977) ukázali, že kočky jsou schopny účinně trávit glukózu, sacharózu, laktózu, dextrin a škrob (zjevná stravitelnost 94–100%). Kromě toho se uvádí, že kočky mají nižší enzymatické aktivity na trávení uhlohydrátů ve srovnání s jinými druhy (Kienzle, 1993a, b, c, d) a fyziologické odpovědi se liší podle typu sacharidů a tepelného zpracování (Kienzle, 1994). Tyto výsledky ukazují, že ačkoli mají kočky schopnost účinně trávit uhlohydráty, jejich kapacita trávení uhlohydrátů může být omezena, což dokládají poruchy trávení, jako je průjem, plynatost a nadýmání, když jsou vysoké koncentrace uhlohydrátů (> 5 g / kg BW) ), jimiž jsou krmeny (Kienzle, 1993b).

 

Ve srovnání s lidmi mají psi zvýšenou kapacitu oxidace tuků a vytvářejí dvojnásobné množství energie z oxidace tuků v klidu a během cvičení (McClelland et al., 1994). Psi však mají po jídle podobné reakce jako lidé v metabolismu uhlohydrátů, přičemž množství glycidů a typu diktují glykemickou odpověď (Nguyen a kol., 1998; Carciofi a kol., 2008; Elliott a kol., 2012). Například, když bylo 12 pracovních psů krmeno vysokobílkovinovou (49%) dietou s nízkým obsahem uhlohydrátů (13%), měli zpožděnou maximální koncentraci glukózy na glukózové odpovědi ve srovnání s tím, když byli krmeni nízkoproteinovou stravou (22%) s vyšším obsahem uhlohydrátů ( 45%) (Hill a kol., 2009).

 

Metabolismus koček je přizpůsoben spíše pro glukoneogenezi než k odstranění glukózy, včetně žádné detekovatelné aktivity jaterní glukokinázy a vyšších aktivit pyruvátkarboxylázy, fruktózy-1,6-bifosfatázy a glukózy-6-fosfatázy u koček ve srovnání s psímátry (Washizu et al. ., 1999; Tanaka a kol., 2005). V současné době však existují omezené důkazy, které naznačují, že střední koncentrace uhlohydrátů ve stravě poškozují metabolismus nebo zdraví koček (Verbrugghe et al., 2012). Například jak vysoká (47% energie ze sacharidů ve srovnání s 26–27%), tak nízká (7% energie ze sacharidů ve srovnání s 25–29%) koncentrace dietních uhlohydrátů snižuje citlivost na inzulín u koček (Farrow et al., 2002; Verbrugghe a kol., 2010). Navíc, zatímco příjem proteinu 48% oproti 28% energie z proteinu neovlivňuje citlivost na inzulín (Leray et al., 2006), vysoké koncentrace tuku v potravě (51% energie z tuku ve srovnání s 33%) snižuje toleranci glukózy u koček (Thiess a kol., 2004).

 

Ačkoliv nebylo zjištěno, že příjem bílkovin nebo esenciálních AA nad doporučený limit (NRC, 2006) poskytuje další výhodu pro domácí zvířata, existují důkazy, které naznačují, že je výhodný během fyziologických stavů jako je obezita a náročný pohybový výcvik. Bylo prokázáno, že diety s vysokým obsahem bílkovin (> 100 g surového proteinu / 1 000 kcal ME) účinně usnadňují hubnutí obézních psů při zachování menší tělesné hmotnosti (Diez et al., 2002; Blanchard et al., 2004; German et al., 2010). Hoenig a kol. (2007) zkoumali účinky stravy s vysokým obsahem sacharidů / nízkým obsahem bílkovin (28% bílkovin / 38% sacharidů) a stravy s vysokým obsahem bílkovin / a nízkým obsahem sacharidů (45% bílkovin / 25% sacharidů) při hubnutí. Úbytek hmotnosti modifikoval vybrané hormony a další metabolity nezávisle na stravě. Tito výzkumníci také zjistili, že strava s vysokým obsahem bílkovin byla u koček prospěšná pro udržení normální citlivosti na metabolismus tuků na inzulín během kalorického omezení. Je třeba poznamenat, že studie prokazující prospěšné účinky vyššího obsahu bílkovin u obézních nebo obézních společenských zvířat využívaly k dosažení těchto výhod také kalorické omezení a často nižší koncentrace tuků než přirozená strava.

 

Ukázalo se, že strava s vysokým obsahem bílkovin (> 30% ME z proteinu) nebo tuku (> 50% ME z tuku) má příznivý vliv na výkonnost u psů. Bylo zjištěno, že adaptace tuku na více než 50% ME z tuku zlepšuje aerobní výkon (Downey a kol., 1980) a šetří využití glykogenu u psů (Reynolds a kol., 1995). Bígl, pokud byl krmen stravou s vysokým obsahem tuku (53–67% energie) uběhl bez problémů 20 mil (140 minut), zatímco Bígl, jenž byl krmen stravou s menším obsahem tuku (29% energie) se vyčerpal po pouhých 15 mílích (100 minut) (Downey et al. , 1980). Vysoká hladina uhlohydrátů (60% ME z uhlohydrátů), nízkotučné stravy (15% ME z tuku), jež byla podávána tažným psům, vedla k vyšším (P <0,05) klidovým koncentracím glykogenu ve svalovině ve srovnání s vysokým obsahem tuku (60% ME z tuku) a nízkým obsahem uhlohydrátů (15% ME ze sacharidů). Míra využití glykogenu byla vyšší během anaerobního cvičení; proto se konečná koncentrace svalového glykogenu nezměnila (Reynolds et al., 1995). U závodních psích spřežení je koncentrace proteinu také důležitá, vzhledem k progresivnímu vývoji stresové anémie pod 32% ME z proteinu (Kronfeld et al., 1994). Naopak mírná úroveň bílkovin a tuků (24% ME od bílkovin, 33% ME od tuků a 43% ME od uhlohydrátů) se ukázala být výhodnější sprintovací psy, jak ukazují závodní časy (32,43 ± 0,48 vs 32,61 ± 0,50 s; P <0,05) na vzdálenost 500 m (Hill et al., 2001).

 

Výše popsané studie podporují předpoklad, že fyziologické a metabolické schopnosti psů a koček jsou v souladu s preferovanými hladinami instinktivní výživy makronutrientů, což je zvláště patrné za fyziologických podmínek stresu, jako je např. aerobní pohyb.

 

Úpravy hladin makronutrientů za účelem zajištění optimální výživy je zvláště důležité s ohledem na moderní životní styl domácích zvířat, ve kterém společenská zvířata žijí převážně uvnitř a jsou méně aktivní než jejich divocí předchůdci. Krmení se stává kritickým problémem při zachování vyššího obsahu bílkovin a tuků v případě neaktivních domácích mazlíčků, a to především vzhledem k důkazům o negativních zdravotních účincích přírůstku hmotnosti (Lund et al., 2005, 2006). Krmení obsahujících vysoké koncentrace živočišných bílkovin navíc negativně ovlivňuje environmentální udržitelnost stravy (Reijnders and Soret, 2003). Zahrnutí uhlohydrátů do krmiv pro domácí zvířata je v souladu s konceptem nutriční udržitelnosti na životní prostředí a zároveň podporou zdravotních a výživových potřeb pro domácí mazlíčky (úplný přehled tohoto tématu viz Swanson et al., 2013). Částečné uspokojení energetických potřeb uhlohydrátů při současném splnění požadavků na AA a mastné kyseliny umožňuje mírné zahrnutí ekologičtějších a ekonomičtějších zdrojů bílkovin a / nebo tuků do krmiva pro domácí zvířata, zejména v případech, kdy existuje konkurence určitých zdrojů pro lidské složky potravin.

Celé ingredience

Krmiva pro domácí zvířata byla historicky formulována na základě obsahu živin, a to vzhledem k tomu, že zvířata mají specifické požadavky na živiny a nikoli na složky. V segmentu krmiv pro domácí zvířata se spotřebitelé a výrobci čím dál více zaměřují na tzv. “celé” ingredience, přičemž termínem “celé“ je definována forma ingrediencí, jež neprošly žádným rozsáhlým průmyslovým zpracováním, tedy jako fyzická forma, která obsahuje „původní formu ingredience“ (AAFCO, 2013). V důsledku toho se objevuje rostoucí trend krmiv pro domácí zvířata, která obsahují více celých složek, jako je maso místo masných mouček, celá zrna místo rafinovaných zrn a ovocné a zeleninové inkluze (Lummis, 2012).

 

Teorie příznivých účinků celých ingrediencí na zdraví je popsána v konceptu tzv. synergie potravin. Potravinová synergie je založena na tvrzení, že působení potravinové matrice (tj. všech složek přirozeně se vyskytujících v potravinách) je větší nebo odlišné od účinků jednotlivých složek potravin (Jacobs et al., 2009) . Vyplývá z myšlenky, že nemáme úplné znalosti o složení potravin a některé účinky na zdraví mohou vyplývat z neidentifikovaných nebo nedostatečně oceněných složek. Tímto způsobem mohou celé složky poskytovat zdravotní přínosy, které jednotlivé frakcionované složky nebo jednotlivé živiny nemohou poskytnout. I když pojem synergie potravin nemusí být spotřebitelům dobře znám, koncept celých složek poskytujících zdravotní přínosy pravděpodobně přispěl k zájmu majitelů domácích zvířat o přírodní krmiva pro domácí zvířata, a tedy ke zvýšené poptávce po celých surovinách v krmivech pro domácí zvířata.

 

Zdravotní přínos fytonutrientů z ovoce a zeleniny u lidí je příkladem potravinové synergie. Epidemiologické studie u lidí ukazují na souvislost mezi příjmem ovoce a zeleniny s nižším rizikem kardiovaskulárních chorob u žen (Liu et al., 2000). Ve studii s lidskou populací bylo prokázáno, že spotřeba potravin bohatých na fytonutrienty měřená pomocí fytonutrientního indexu snižuje přírůstek na váze a adipozitu (Mirmiran et al., 2012) a riziko metabolického syndromu (Bahadoran et al., 2012). Modely hlodavců a in vitro prokázaly pozitivní účinky synergie potravin z ovoce na antiproliferativní a antikarcinogenní aktivity (Jacobs et al., 2009). Incidence nádoru mléčné žlázy vyvolaná léčivem u potkanů ​​byla snížena více použitím celého jablka než pouze dužinou plodu (Liu et al., 2005). Podobně měly celá granátová jablka větší in vitro antiproliferativní účinky než některé jejich jednotlivé složky (Seeram et al., 2005). Důležité je, že jelikož ovoce a zelenina a jejich složky jsou začleněny do krmiv pro domácí zvířata, je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili potenciální dopad na zdraví a pohodu domácích zvířat a vliv zpracování na stabilitu fytonutrientů (Tiwari a Cummins, 2013).

 

Celá zrna se přidávají do krmiv pro domácí zvířata za účelem získání stravitelných uhlohydrátů a vlákniny (de Godoy et al., 2013). Účinky celých zrn na zdraví zvířat a jejich pohodu nebyly prozatím důkladně vyhodnoceny. Zajímavé však je, že celá zrna mají vyšší koncentraci mnoha živin, včetně vlákniny, vitamínů, minerálů a fytonutrientů, ve srovnání s rafinovanými zrny (Okarter a Liu, 2010; Jonnalagadda et al., 2011). Například analýza živin celé hnědé rýže a pivovarské rýže používané v krmivu pro domácí zvířata odhalila vyšší (P <0,05) koncentrace etherového extraktu tuku, surové vlákniny, fosforu a draslíku v celé hnědé rýži ve srovnání s pivovarskou rýží (tabulka 1) . To se může zdát irelevantní vzhledem k tomu, že dietní složení krmiv pro domácí zvířata je určeno k zohlednění všech potřebných živin, zejména pokud lze podobných koncentrací živin dosáhnout pomocí doplňkové vlákniny a syntetických vitamínů a minerálních zdrojů. Stejně jako u ovoce a zeleniny však celá zrna obsahují mnoho jedinečných fytonutrientů. Nedávné studie Forster et al. (2012a) prokázaly vynikající stravitelnost a přijatelnost u psů krmených suchou extrudovanou dietou, když se pšenice a kukuřice nahradila 25% vařeným práškem z fazole při kontrole obsahu makronutrientů a mikronutrientů. Kromě toho výzkum prokázal pozitivní vliv při hubnoucí terapii u psů s nadváhou a obézních psů (Forster et al., 2012b). U lidí je navíc konzumace celozrnných plodin spojena s nižším rizikem některých druhů rakoviny, jako je rakovina tlustého střeva. Fytonutrienty, jako je kyselina ferulová, se podílejí na mechanismu tohoto nižšího rizika (Jonnalagadda et al., 2011).

 

Trend zahrnutí více celých ingrediencí do krmiv pro domácí zvířata vedl také ke zvýšení zařazení surových produktů živočišných bílkovin na rozdíl od ultrazpracovaných produktů živočišných bílkovin. Výrobky mohou mít širokou škálu nutriční variability, která závisí na zpracování produktu. Například krmivo z drůbežího ultrazpracovaného produktu včetně peří a hlav mělo proměnlivější obsah živin, než produkt z čistě drůběžího masa, které neobsahovalo peří ani hlavy (Dozier et al., 2003). Ve studii používající kohouty k měření skutečné stravitelnosti AA, měla ultrazpracovaná zvířata obvykle nižší stravitelnost AA než surové produkty živočišného původu, přičemž jehněčí moučka vykazovala zcela nejhorší stravitelnost AA a vepřová játra (surový živočišný produkt) naopak nejvyšší míru stravitelnosti AA (Cramer et al. , 2007). Manipulace, zpracování a konzervace ze strany dodavatele ingrediencí významně přispívá k variabilitě nutriční hodnoty živočišných produktů (Parsons et al., 1997), a proto mohou být postupy dodavatele ingrediencí důležitější, než typ složky (tj. surový vs. ultrazpracovaný) při hodnocení kvality nebo nutriční hodnoty živočišných produktů.

 

Zpracování přísad a produktů

Zpracování může mít pozitivní nebo negativní vliv na nutriční hodnotu v závislosti na metodě zpracování a měřených výsledcích. Například stupeň želatinace pšeničného škrobu je pozitivně spojen se stravitelností in vitro a plazmovou glukózovou a inzulinovou responzí u potkanů ​​(Holm et al., 1988), což ukazuje na zvýšenou biologickou dostupnost stravitelného uhlohydrátu zpracováním. Stupeň želatinace škrobu a reaktivních lysin v psí stravě se navíc zvyšuje se zvyšující se teplotou při extrudaci až na 150 ° C ve srovnání s neošetřenou surovinou (Lankhorst et al., 2007). Naopak, zvyšující se doba tepelného zpracování během konzervování krmiva pro kočky byla spojena se snížením skutečné stravitelnosti AA ilea u krys (Hendriks et al., 1999). Vyšší teploty sušení (200 ° C) vytlačované psí stravy vedly k nižším lysinům, reaktivním lysinům, reaktivním poměrům k celkovému lysinovému poměru, linolenové kyselině a koncentrací kyseliny linolové ve srovnání s nižšími teplotami sušení (<160 ° C) ve 4 mm granulích ( Tran a kol., 2011). Tyto příklady zpracování ovlivňující kvalitu a nutriční hodnotu složky nebo konečného produktu zdůrazňují důležitost výsledků kontroly kvality při výběru složek a zpracování konečného produktu.

 

Metoda zpracování také ovlivňuje nutriční hodnotu ovlivněním obsahu vlhkosti v konečném produktu. Z nutričního hledisky potraviny s obsahem vlhkosti podobné zvířecí kořisti lépe odpovídaly filozofii přirozené výživy domácích zvířat ve srovnání se suchými potravinami. Přestože existuje omezený důkaz prokazující zdravotní přínos vysokého příjmu vhkosti v potravě u psů, u koček byly prokázány účinky na zdraví močových cest a na regulaci hmotnosti. Krmení stravy obsahující 73% vlhkosti snížilo (P <0,05) relativní saturaci oxalátu vápenatého z 1,14 ± 0,21 ve srovnání se 6 (2,29 ± 0,21) a 53% (2,06 ± 0,21) vlhkostí a snížilo (P <0,001) měrnou hmotnost od 1,036 ± 0,002 ve srovnání s 6, 25 a 53% dietami s vlhkostí (1 052–1 054 ± 0,002) při současném zvýšení (P <0,001) celkového příjmu vody koček na 144,7 ± 5,2 ml ve srovnání s dietami obsahujícími 6, 25 nebo 53 % vlhkosti (98,6–104,7 ± 5,3 ml; Buckley et al., 2011). Jiná studie zjistila, že požitím ad libitum 40% hydratované stravy ve srovnání se suchou stravou s 12% vlhkostí po úbytku hmotnosti způsobily kočky méně (77 ± 10,8 vs. 86 ± 18,4 g / d; P <0,05), s trend získat méně BW (312 ± 95,9 g vs. 368 ± 120,7 g; P = 0,28) a zvýšit úroveň jejich aktivity (P <0,001; Cameron et al., 2011). Ačkoli tyto nálezy mohou být specifické pro hodnocenou stravu, vzhledem k všudypřítomné povaze syndromů souvisejících s močí u koček, potenciální zdravotní přínosy krmení krmiva pro domácí zvířata s vyšším obsahem vlhkosti (např. pasterizované/chlazené, syrové, zmrazené nebo konzervované), které se obvykle vyskytují obsahují 70 až 85% vlhkosti.

 

V literatuře jsou uvedeny zprávy hodnotící stravitelnost syrové stravy u kočičích druhů, které byly diskutovány výše. Kerr a kol. (2012) hodnotili výkon extrudovaného krmiva pro kočky versus syrové nebo vařené hovězí stravy. Tito výzkumníci zjistili, že zjevná celková stravitelnost je větší (P <0,001) v surové i vařené formě hovězího masa než v extrudované stravě. Mezi stravou bázi syrového a vařeného hovězího masa nebyly žádné rozdíly ve zjevné stravitelnosti. Rozdíly pozorované v této studii mohou být způsobeny složením a metodou zpracování. S ohledem na úroveň zpracování ingrediencí, která je vyžadována před vytlačováním, by bylo obtížné navrhnout studii s použitím složek ve stejné fyzické formě s vytlačováním i bez něj.

 

Metoda zpracování je také důležitým faktorem bezpečnosti potravin. Pokud jde o zpracování potravin, nepasterizované syrové potraviny by se nejvíce shodovaly s divokou kořistí, a proto by byly v souladu s filozofií přirozené výživy domácích zvířat. Kvalita bílkovin hraje rozhodující roli ve způsobu hodnocení  krmiv. Pro hodnocení bílkovin se nejčastěji používají tyto 4 způsoby:

  • Koeficient bílkovinné efektivity / Protein Efficiency Ratio (PER)

  • Biologická hodnota - Biological Value (BV)

  • Čistá využitelnost bílkoviny - Net Protein Utilization (NPU)

  • Skóre stravitelnosti bílkoviny s upraveným obsahem aminokyselin - Protein Digestibility Corrected Amino Acid Score (PDCAAS)

 

Biologická hodnota porovnává výživovou hodnotu, neboli celkovost různých proteinových složek. Měří schopnost bílkoviny dodávat potřebné aminokyseliny, hlavně esenciální a dodávat je ve správném složení. Bílkovina má vysokou biologickou hodnotu tehdy, když je její obsah esenciálních a neesenciálních aminokyselin vyvážený z hlediska fyziologických potřeb. Čím lepší aminokyselinové spektrum daný protein má, tím je jeho biologická hodnota vyšší.

 

Biologická hodnota bílkovin

Vejce celé 100

Kuře/krůta 79

Hovězí 78

Ryby 70

Hnědá rýže 57

Hrách 50

Pšenice 49

Sója 47

Kukuřice 36

Fazole 34

 

Obecně se mezi plnohodnotnější bílkoviny řadí proteiny živočišného původu. Naproti tomu rostlinné bílkoviny jsou méně hodnotné, protože neobsahují některé aminokyseliny v optimálním množství. U obilovin je to lysin, u luštěnin metionin. Čím vyšší biologickou hodnotu má daný protein, tím lepší je jeho využití v proteosyntéze. Hodnota začíná číslem 100 a postupně se snižuje s klesající kvalitou proteinu. Nejvyšší biologickou hodnotu 100 má vejce, které stanovuje standard, podle kterého jsou hodnoceny ostatní bílkoviny. Suroviny jako zvířecí srst nebo peří sice obsahují velmi vysoké množství proteinu, ale jejich biologická hodnota je na nízkém stupni.

 

Maso je podle AAFCO definováno jako "svalová tkáň včetně tuku z na jatkách poražených savců a je omezena na příčně pruhované skeletální svalstvo, nebo svalové části obsažené v jazyku, bránici, srdci nebo jícnu bez nebo s připojeným tukem, částí kůže, šlach, nervů a cév, které jsou přirozenou součástí masa. Musí být vhodné pro lidskou spotřebu."

 

Podle legislativy EU se jedná o "Všechny masité části poražených teplokrevných suchozemských zvířat v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované, dále veškeré výrobky a vedlejší výrobky, vzniklé při zpracování těl nebo části těl teplokrevných suchozemských zvířat".

 

 

Vliv tepelného zpracování na bílkoviny živočišného a rostlinného původu

 

Při výrobě komerčních krmiv musí výrobci dodržovat hygienické předpisy, které stanovují teplotní limity pro jejich zpracování. Při výrobě extrudovaných granulí je minimální teplota 90°C, při výrobě konzerv 121°C. 

Zdroj: Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 

 

U bílkovin živočišného původu dochází k jejich významným změnám již při teplotách kolem 60°C. Při této teplotě dochází k denaturaci nativní bílkoviny a k ničení enzymů. Při vyšších teplotách dochází také k rozpadu aminokyselin. Při teplotě 110°C dochází k destrukci cca 5 % aminokyselin, při sterilační teplotě 120°C po dobu 30 minut jsou ztráty 8 - 15%, a při teplotách nad 140°C 15 - 20%. Tepelné zpracování rostlinných proteinů zlepšuje jejich stravitelnost a výživovou hodnotu, zejména u luštěnin. Tepelné zpracování bílkovin při teplotách nižších než 100°C zpravidla nepoškozuje nutriční ani senzorickou hodnotu potraviny.

 

Syrové maso nebo čerstvé maso je používano pro výrobu “mokrého krmiva”, ale stále častěji se používá i k výrobě suchých krmiv (granulí). Legislativa definuje čerstvé maso takto: "Čerstvým masem" se rozumí maso, včetně masa baleného vakuově nebo v ochranné atmosféře, k jehož uchování nebylo použito jiného ošetření než chlazení, zmrazení nebo rychlé zmrazení. Pokud porovnáváme obsah masa v krmivu je důležité si uvědomit, že syrové maso pro psy obsahuje cca 70% vody (v masové moučce pouze 7-10%). To znamená, že syrové maso je výživově mnohem méně koncentrované než masová moučka a k dosažení stejného množství v sušině je proto třeba syrového masa mnohem více. Pro porovnání: 10% masové moučky obsahuje stejné množství bílkovin a tuku jako 36% syrového masa.

 

Je třeba si ale uvědomit, že z důvodů zpracování v granulích a v konzervách žádné čerstvé maso být nemůže. Při výrobě konzerv se musí zahřát na minimálně 121°C a při výrobě extrudovaných granulí musí projít teplotou minimálně 90°C.

 

Studie stravitelnosti hrubého proteinu a aminokyselin v proteinových zdrojích používaných v komerčních krmivech pro psy, popsaná v Animal Physiology and Animal Nutrition, 2017 uvádí: “Zda syrové maso dělá krmivo lepším je zajímavá otázka. Z výsledků naší studie vyplývá, že v porovnání s drůbeží moučkou nezlepšuje syrové maso ani aminokyselinové složení, ani stravitelnost krmiva.” Studie porovnávala extrudované granule obsahující pouze drůbeží moučku s granulemi, ve kterých byla část drůbeží moučky nahrazena syrovým masem. Samotné syrové kuřecí maso mělo stravitelnost 88,2%, drůbeží moučka 80,9%. Oproti očekávání bylo zjištěno, že přidání syrového masa do granulí nezlepšilo jejich celkovou stravitelnost. Tým vědců zjistil, že po provedené extrudaci granulí měly oba zdroje proteinů hodnoty stravitelnosti mezi 80,3 až 81.3%. Doc. Ahlstrøm se domnívá, že příčinou snížené hodnoty stravitelnosti granulí je vysoká teplota při extrudaci. Důkaz vidí v nepoměrném snížení na teplo citlivých aminokyselin při extrudaci.

 

Existují však obavy týkající se bezpečnosti patogenních bakterií, které se vyskytují v mnoha syrových masech. Studie prokázaly, že surový nebo nedostatečně vařený živočišný zdroj může být kontaminován řadou patogenních organismů, včetně Salmonella spp., Campylobacter spp., Clostridium spp., Escherichia coli, Listeria monocytogenes a enterotoxigenní Staphylococcus aureus (Freeman a Michel, 2001 LeJeune a Hancock, 2001; Joffe a Schlesinger, 2002; Stiver a kol., 2003; Weese a kol., 2005; Finley a kol., 2006). V kohortě 200 terapeutických psů byla incidence vylučování salmonel u psů syrového masa 0,61 případů / psí rok, ve srovnání s 0,08 případy / psí rok u psů, které nebyly krmeny syrovým masem (P <0,001; Lefebvre a kol., 2008). To představuje riziko nemoci přenášené potravou pro domácí zvířata, která jedí kontaminovanou potravu, a pro sekundární přenos na člověka, zejména děti, starší osoby a imunokompromitované jedince (LeJeune a Hancock, 2001; Joffe a Schlesinger, 2002). Vzhledem k těmto zdravotním rizikům vydaly Americká asociace veterinárních lékařů, Americká federace zvířecích nemocnic a US Food and Drug Administration prohlášení o praktikách vyhýbání se nebezpečnému zacházení se syrovými potravinami (AAHA, 2011; AVMA, 2012a; FDA, 2013). Americká vysoká škola veterinární výživy také schválila publikaci o potenciálních rizicích oproti výhodám domácích mazlíčků konzumujících stravu bázi syrového masa (Freeman et al., 2013). Kromě toho může čistě syrová strava představovat riziko metabolického onemocnění v závislosti na částech zvířete použitých ve stravě.

BUDOUCNOST STRAVY DOMÁCÍCH ZVÍŘAT

 

Segment vyráběných krmiv pro domácí zvířata v posledních letech rostl v důsledku poptávky spotřebitelů. Zvýšená poptávka po těchto výrobcích se soustředila na přesvědčení spotřebitelů, že tyto výrobky jsou vysoce kvalitní, bezpečné, vyrobené ze složek, které odpovídají individuálnímu konceptu, a poskytují funkční zdravotní přínosy. AAFCO a FEDIAF popsaly různé regulační definice ingrediencí a produktů pro domácí zvířata; většina spotřebitelů však vnímá, co by mělo být považováno za přirozené na základě osobních zkušeností, zaujatosti nebo preferencí. 

Vzhledem k tomu, že v současné době neexistují údaje o dopadu vyráběného krmiva na zdraví domácích zvířat, některé společnosti zaměřené na krmení pro domácí zvířata se zaměřují na formulaci výživy a přísady založené na teleologickém zdůvodnění, že by psi a kočky mělíst stravu podobnou stravě příbuzných divokých druhů. Existuje řada příležitostí pro výzkum zahrnující přírodní krmiva pro domácí zvířata a přírodní stravu, aby se pochopily jejich účinky na růst a výkonnost, dostupnost živin, stravitelnost, bezpečnost produktů, kromě jiných zdravotních a výživových parametrů. Budoucí příležitosti také zahrnují integraci udržitelnosti s přírodními krmivy pro domácí zvířata (Swanson et al., 2013). 

Úkolem bude sladit poptávku spotřebitelů a poskytnout domácím mazlíčkům co nejlepší výživu a zároveň snížit dopad na životní prostředí. S rostoucím trendem antropomorfismu domácích mazlíčků a zájmem o rodovou nebo instinktivní stravu bude velkou výzvou sladit zvířecí stravu s lidským potravinovým řetězcem a z něj vyplývajícím vysokým nadyužíváníním zdrojů živočišných bílkovin.

 

 

 

 

 

 

ALGORITMUS RATINGU

 

Výživa a dopad na zdraví - Algoritmus hodnocení výživy a dopadu na zdraví hodnotí především obsah a poměr živin společně s kvalitou a množstvím obsažených surovin a použité přídatné látky. Zdroj bílkovin (živočišný nebo rostlinný původ), obsah masa nebo vedlejších produktů živočišného původu a vhodnost a kvalitu každé použité suroviny obsažené v krmivu a jeho složení. Každá složka krmiva je hodnocena dle její prospěšnosti. Přírodní a zdraví prospěšné suroviny zvyšují hodnocení krmiva, zatímco syntetické látky, plnidla a kontroverzní aditiva hodnocení snižují. Důležitý je také poměr obsažených surovin. Algoritmus skóre  je počítán automaticky na základě dat o složení a analytických výživových dat, což vylučuje jakýkoli manuální zásah a zaručuje naprostou nestrannost hodnocení. Data o složení a analytická výživová data získáváme z několika nezávislých zdrojů, které porovnáváme.

Složením se myslí např. následující referenční složení produktu: Jehněčí maso (35%, z toho 20% sušené, 15% vykostěné), rýže, kuřecí tuk (konzervován směsí tokoferolů), rýžové otruby, sušená jablka, lososový olej (2%), sušená kuřecátra, pivní kvasnice, kolagen, schránky korýšů [zdroj glukosaminu] (210 mg/kg), chrupavky [zdroj chondroitinu] (150 mg/kg), ovoce bylinky (hřebíček, citrusy, rozmarýn, kurkuma - 120 mg/kg), mannan olygosacharidy (120 mg/kg), fruktoolygosacharidy (90 mg/kg), Mohave-Palmilie (90 mg/kg), sušený heřmánek (80 mg/kg), mušle zelenoústá [glykosaminoglykany] (60 mg/kg), sušené borůvky (50 mg/kg).

Přídatnými látkami se myslí např. následující referenční složení produktu: Vitamin A [3a672a] (15.000 IE/kg), Vitamin D3 [E671](1.000 IE/kg), Vitamin E (α-Tocopherol [3a700]) (400 mg/kg), Biotin [3a880] (0,5 mg/kg), Cholinchlorid [3a890] (500 mg/kg), chelát zinku a aminokyselin, Hydrat [3b606] (70 mg/kg), chelát železa a aminokyselin, Hydrat [E1] (60 mg/kg), chelát manganu a aminokyselin, Hydrat [E5] (30 mg/kg), Kaliumjodid [3b201] (0,5 mg/kg), chelát mědi a aminokyselin, Hydrat [E4] (12 mg/kg), Selen [3b8.10] (0,2 mg/kg). Extrakt tokoferolů z rostlinných olejů [1b306], Askorbylpalmitát [1b304] a rozmarýnový extrakt.

Analytickými výživovými daty se myslí např. následující referenční složení produktu: bílkovina 26.0 %, tuk 13.0 %, vláknina 3.0 %, popel/popelovina 7.0 %, fosfor 1.1 %, vlhkost 10.0 %, omega-3 mastné kyseliny    0.2 %, omega-6 mastné kyseliny 1.5 %.

 

Další paramentry - Algoritmus hodnocení dalších parametrů bere do úvahy především cenu krmné dávky společně se zemí původu a dopadem na životní prostředí. Do úvahy se též bere nezávislá laboratorní verifikace složení a nutričních analytických dat, společně s dopadem na welfare zvířat (případné aktivity značky a/nebo výrobce v této oblasti). Dalším parametrem je pak jasná, transparentní a srozumitelná deklarace údajů o produktu a výrobci a zemi původu.


 

Celkové skóre

 

Skóre všech třech výše uvedených oblastí kombinujeme do celkového skóre produktu, přičemž uživatelé vidí rozpad jednotlivých faktorů ovlivňujících celkové skóre. Celkové skóre, jakož i jeho jednotlivé části se mohou měnit v závislosti na nejnovějších vědeckých poznatcích, týkajících se celého řetězce produkce a distribuce krmiv. Skóre krmiv Petgroot se hodnotí na škále 0 - 100 %. Díky tomu vzniká v každé kategorii žebříček a každý produkt je v něm umístěn. Máte tak možnost srovnání a lepšího výběru. Zároveň jsme pro lepší orientaci připravili systém barevné orientace zelená - nejlepší / červená - nejhorší, která všechny krmiva barevně odliší.

 

 

Reference

Metodologie hodnocení krmiv pro domácí zvířata Petgroot je vytvořená v souladu s Nařízením komise (EU) 2017/1017 ze dne 15. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) 68/2013 o katalogu pro krmné suroviny a 295. VYHLÁŠKOU ze dne 27. října 2015 o provedení některých ustanovení zákona o krmivech ze Sbírky zákonů České republiky.

​Reference:

  • American Animal Hospital Association (AAHA) 2011. Raw protein diet position statement. www.aahanet.org/Library/Raw_Food_Diet.aspx. (Accessed November 4, 2013.)

  • American Veterinary Medical Association (AVMA) 2012a. Raw or undercooked animal-source protein in cat and dog diets. www.avma.org/KB/Policies/Pages/Raw-or-Undercooked-Animal-Source-Protein-in-Cat-and-Dog-Diets.aspx. (Accessed November 4, 2013.)

  • American Veterinary Medical Association (AVMA) 2012b. U.S. pet ownership & demographics sourcebook. AVMA, Schaumburg IL.

  • Association of American Feed Control Officials (AAFCO) 2013. Official Publication. Assoc. Am. Feed Cont. Off., Champaign, IL.

  • Axelsson  E. Ratnakumar  A. Arendt  M. L. Maqbool  K. Webster  M. T. Perloski  M. LibergO. Arnemo  J. M. Hedhammar  A. Lindblad-Toh  K. 2013. The genomic signature of dog domestication reveals adaptation to a starch-rich diet. Nature495:360–364.

  • Aahadoran  Z. Golzarand  M. Mirmiran  P. Amouzgar  A. Azizi  F. 2012. Association between dietary phytochemical index and occurrence of metabolic syndrome and its risk factors (among Tehranian adults): Tehran lipid and glucose study. Iran. J. Endocrinol. Metab.14:343–352.

  • Brnard  N. D 2010. Trends in food availability, 1909–2007 1–3. Am. J. Clin. Nutr.91:1530S–1536S.

  • auer  J. E 2006. Facilitative and functional fats in diets of cats and dogs. J. Am. Vet. Med. Assoc.229:680–684.

  • Banchard  G. Nguyen  P. Gayet  C. Leriche  I. Siliart  B. Paragon  B. M. 2004. Rapid weight loss with a high-protein low-energy diet allows the recovery of ideal body composition and insulin sensitivity in obese dogs. J. Nutr.134:2148S–2150S.

  • Bitani  L. Ciucci  P. 1995. Comparative social ecology of feral dogs and wolves. Ethol. Ecol. Evol.7:49–72.

  • uckley  C. M. Hawthorne  A. Colyer  A. Stevenson  A. E. 2011. Effect of dietary water intake on urinary output, specific gravity and relative supersaturation for calcium oxalate and struvite in the cat. Br. J. Nutr.106(Suppl. 1):S128–S130.

  • Cmeron  K. M. Morris  P. J. Hackett  R. M. Speakman  J. R. 2011. The effects of increasing water content to reduce the energy density of the diet on body mass changes following caloric restriction in domestic cats. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr. (Berl.)95:399–408.

  • Carciofi  A. C. Takakura  F. S. de-Oliveira  L. D. Teshima  E. Jeremias  J. T. Brunetto  M. A.Prada  F. 2008. Effects of six carbohydrate sources on dog diet digestibility and post-prandial glucose and insulin response. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr. (Berl.)92:326–336.

  • Clutton-Brock  J 1995. Origins of the dog: Domestication and early history. In: Serpell  J. editor, The domestic dog: Its evolution, behaviour and interactions with people.Cambridge Univ. Press, New York. p. 7–20.

  • Cramer  K. R. Greenwood  M. W. Moritz  J. S. Beyer  R. S. Parsons  C. M. 2007. Protein quality of various raw and rendered by-product meals commonly incorporated into companion animal diets. J. Anim. Sci.85:3285–3293.

  • de Godoy  M. R. C. Kerr  K. R. Fahey G. C.Jr 2013. Alternative dietary fiber sources in companion animal nutrition. Nutrients5:3099–3117.

  • Diez  M. Nguyen  P. Jeusette  I. Devois  C. Istasse  L. Biourge  V. 2002. Weight loss in obese dogs: Evaluation of a high-protein, low-carbohydrate diet. J. Nutr.132:1685S–1687S.

  • Downey  R. L. Kronfeld  D. S. Banta  C. A. 1980. Diet of beagles affects stamina. J. Am. Anim. Hosp. Assoc.16:273–277.

  • Dozier  W. A. Dale  N. M. Dove  C. R. 2003. Nutrient composition of feed-grade and pet-food-grade poultry by-product meal. J. Appl. Poult. Res.12:526–530.

  • Elliott  K. F. Rand  J. S. Fleeman  L. M. Morton  J. M. Litster  A. L. Biourge  V. C. MarkwellP. J. 2012. A diet lower in digestible carbohydrate results in lower postprandial glucose concentrations compared with a traditional canine diabetes diet and an adult maintenance diet in healthy dogs. Res. Vet. Sci.93:288–295.

  • The European Pet Food Industry Federation (FEDIAF) 2011. Code of good labelling practices for pet food. Euro. Pet Food Ind. Fed., Brussels, Belgium.

  • Ewer  R. F 1973. The carnivores, the world naturalist. Weidenfeld and Nicolson, London, UK.

  • Farrow  H. A. Rand  J. S. Sunvold  G. D. 2002. The effect of high protein, high fat or high carbohydrate diets on postprandial glucose and insulin concentrations in normal cats. J. Vet. Intern. Med.16:360.

  • Finley  R. Reid-Smith  R. Weese  J. S. 2006. Human health implications of Salmonella-contaminated natural pet treats and raw pet food. Clin. Infect. Dis.42:686–691.

  • Forster  G. M. Hill  D. Gregory  G. Weishaar  K. M. Lana  S. Bauer  J. E. Ryan  E. P. 2012a. Effects of cooked navy bean powder on apparent total tract nutrient digestibility and safety in healthy adult dogs. J. Sci.90:2631–2638.

  • Forster  G. M. Ollila  C. A. Burton  J. H. Hill  D. Bauer  J. E. Hess  A. M. Ryan  E. P. 2012b. Nutritional weight loss therapy with cooked bean powders regulates serum lipids and biochemical analytes in overweight and obese dogs. J. Obes. Wt. Loss. Ther.2:8.

  • Freeman  L. M. Chandler  M. L. Hamper  B. A. Weeth  L. P. 2013. Current knowledge about the risks and benefits of raw meat-based diets for dogs and cats. J. Am. Vet. Med. Assoc.243:1549–1558

  • Freeman  L. M. Michel  K. E. 2001. Evaluation of raw food diets for dogs. J. Am. Vet. Med. Assoc.218:705–709.

  • German  A. J. Holden  S. L. Bissot  T. Morris  P. J. Biourge  V. 2010. A high protein high fibre diet improves weight loss in obese dogs. Vet. J.183:294–297.

  • Griffiths  T 2010. Promoting cereal grain and whole grain consumption: An Australian perspective. Cereal Chem.87:159–161.

  • Hemmer  H 1990. Domestication: The decline of environmental appreciation. 2nd ed.Cambridge Univ. Press, New York.

  • Hendriks  W. H 2013. The nature of canine and feline nutrition. In: The WALTHAM International Nutritional Sciences Symposium, Portland, OR. p. 21–22.

  • Hendriks  W. H. Emmens  M. M. Trass  B. Pluske  J. R. 1999. Heat processing changes the protein quality of canned cat foods as measured with a rat bioassay. J. Anim. Sci.77:669–676.

  • Hewson-Hughes  A. K. Hewson-Hughes  V. L. Colyer  A. Miller  A. T. McGrane  S. J. Hall  S. R. Butterwick  R. F. Simpson  S. J. Raubenheimer  D. 2013. Geometric analysis of macronutrient selection in breeds of the domestic dog, Canis lupus familiaris. Behav. Ecol.24:293–304.

  • Hewson-Hughes  A. K. Hewson-Hughes  V. L. Miller  A. T. Hall  S. R. Simpson  S. J.Raubenheimer D. 2011. Geometric analysis of macronutrient selection in the adult domestic cat, Felis catus. J. Exp. Biol.214:1039–1051.

  • Hill  R. C. Lewis  D. D. Scott  K. C. Omori  M. Jackson  M. Sundstrom  D. A. Jones  G. L.Speakman  J. R. Doyle C. A. Butterwick  R. F. 2001. Effect of increased dietary protein and decreased dietary carbohydrate on performance and body composition in racingGreyhounds. Am. J. Vet. Res.62:440–447.

  • Hill  S. R. Rutherfurd-Markwick  K. J. Ravindran  G. Ugarte  C. E. Thomas  D. G. 2009. The effects of the proportions of dietary macronutrients on the digestibility, post-prandial endocrine responses and large intestinal fermentation of carbohydrate in working dogs. N. Z. Vet. J.57:313–318.

  • Hoenig  M. Thomaseth  K. Waldron  M. Ferguson  D. C. 2007. Insulin sensitivity, fat distribution, and adipocytokine response to different diets in lean and obese cats before and after weight loss. Am. J. Physiol. Regul. Integr. Comp. Physiol.292:R227–R234.

  • Holm  J. Lundquist  I. Bjorck  I. Eliasson  A. C. Asp  N. G. 1988. Degree of starch gelatinization, digestion rate of starch in vitro, and metabolic response in rats. Am. J. Clin. Nutr.47:1010–1016.

  • Hore  P. Messer  M. 1968. Studies on disaccharidase activities of the small intestine of the domestic cat and other carnivorous mammals. Comp. Biochem. Physiol.24:717–725.

  • Jacobs  D. R.Jr Gross  M. D. Tapsell  L. C. 2009. Food synergy: An operational concept for understanding nutrition. Am. J. Clin. Nutr.89:1543S–1548S.

  • Joffe  D. J. Schlesinger  D. P. 2002. Preliminary assessment of the risk of Salmonella infection in dogs fed raw chicken diets. Can. Vet. J.43:441–442.

  • Johnson  W. E. O'Brien  S. J. 1997. Phylogenetic reconstruction of the Felidae using 16S rRNA and NADH-5 mitochondrial genes. J. Mol. Evol.44(Suppl. 1):S98–S116.

  • Jonnalagadda  S. S. Harnack  L. Liu  R. H. McKeown  N. Seal  C. Liu  S. Fahey  G. C. 2011. Putting the whole grain puzzle together: Health benefits associated with whole grains–summary of American Society for Nutrition 2010 Satellite Symposium. J. Nutr.141:1011S–1022S.

  • Kerr  K. R. Beloshapka  A. N. Morris  C. L. Parsons  C. M. Burke  S. L. Utterback  P. L.Swanson  K. S. 2013. Evaluation of four raw meat diets using domestic cats, captive exotic felids, and cecectomized roosters. J. Anim. Sci.91:225–237.

  • Kerr  K. R. Vester Boler  B. M. Morris  C. L. Liu  K. J. Swanson  K. S. 2012. Apparent total tract energy and macronutrient digestibility and fecal fermentative end-product concentrations of domestic cats fed extruded, raw beef-based, and cooked beef-based diets. J. Anim. Sci.90:515–522.

  • Kienzle  E 1993a. Carbohydrate metabolism of the cat 1. Activity of amylase in the gastrointestinal tract of the cat. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr. (Berl.)69:92–101.

  • Kienzle  E 1993b. Carbohydrate metabolism of the cat 2. Digestion of starch. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr. (Berl.)69:102–114.

  • Kienzle  E 1993c. Carbohydrate metabolism of the cat. 3. Digestion of sugars. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr. (Berl.)69:203–210.

  • Kienzle  E 1993d. Carbohydrate metabolism of the cat. 4. Activity of maltase, isomaltase, sucrase and lactase in the gastrointestinal tract in relation to age and diet. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr. (Berl.)70:89–96.

  • Kienzle  E 1994. Effect of carbohydrates on digestion in the cat. J. Nutr.124:2568S–2571S.

  • Kohler  B. Stengel  C. Neiger  R. 2012. Dietary hyperthyroidism in dogs. J. Small Anim. Pract.53:182–184.

  • Kronfeld  D. S. Ferrante  P. L. Grandjean  D. 1994. Optimal nutrition for athletic performance, with emphasis on fat adaptation in dogs and horses. J. Nutr.124:2745S–2753S.

  • Lankhorst  C. Tran  Q. D. Havenaar  R. Hendriks  W. H. van der Poel  A. F. B. 2007. The effect of extrusion on the nutritional value of canine diets as assessed by in vitro indicators. Anim. Feed Sci. Technol.138:285–297.

  • Lefebvre  S. L. Reid-Smith  R. Boerlin  P. Weese  J. S. 2008. Evaluation of the risks of shedding Salmonellae and other potential pathogens by therapy dogs fed raw diets in Ontario and Alberta. Zoonoses Public Health55:470–480.

  • LeJeune  J. T. Hancock  D. D. 2001. Public health concerns associated with feeding raw meat diets to dogs. J. Am. Vet. Med. Assoc.219:1222–1225.

  • Leray  V. Siliart  B. Dumon  H. Martin  L. Sergheraert  R. Biourge  V. Nguyen  P. 2006. Protein intake does not affect insulin sensitivity in normal weight cats. J. Nutr.136:2028S–2030S.

  • Liu  R. H. Liu  J. Chen  B. 2005. Apples prevent mammary tumors in rats. J. Agric. Food Chem.53:2341–2343.

  • Liu  S. Manson  J. E. Lee  I. M. Cole  S. R. Hennekens  C. H. Willett  W. C. Buring  J. E. 2000. Fruit and vegetable intake and risk of cardiovascular disease: The Women's Health Study. Am. J. Clin. Nutr.72:922–928.

  • Lummis  D 2012. Natural, organic and eco-friendly pet products in the U.S. Packaged Facts, Rockville, MD.

  • Lund  E. M. Armstrong  P. J. Kirk  C. A. Klausner  J. S. 2005. Prevalence and risk factors for obesity in adult cats from private US veterinary practices. Int. J. Appl. Res. Vet. Med.3:88–96.

  •  Lund  E. M. Armstrong  P. J. Kirk  C. A. Klausner  J. S. 2006. Prevalence and risk factors for obesity in adult dogs from private US veterinary practices. Int. J. Appl. Res. Vet. Med.4:177–186.

  •  McClelland  G. Zwingelstein  G. Taylor  C. R. Weber  J. M. 1994. Increased capacity for circulatory fatty acid transport in a highly aerobic mammal. Am. J. Physiol.266:R1280–R1286.

  • Mirmiran  P. Bahadoran  Z. Golzarand  M. Shiva  N. Azizi  F. 2012. Association between dietary phytochemical index and 3-year changes in weight, waist circumference and body adiposity index in adults: Tehran Lipid and Glucose study. Nutr. Metab. (Lond.)9:108.

  • Morris  J. G. Trudell  J. Pencovic  T. 1977. Carbohydrate digestion by the domestic cat (Felis catus). Br. J. Nutr.37:365–373.

  • Murray  S. M. Patil  A. R. Fahey  G. C.Jr Merchen  N. R. Hughes  D. M. 1997. Raw and rendered animal by-products as ingredients in dog diets. J. Anim. Sci.75:2497–2505.

  • Nguyen  P. Dumon  H. Biourge  V. Pouteau  E. 1998. Glycemic and insulinemic responses after ingestion of commercial foods in healthy dogs: Influence of food composition. J. Nutr.128:2654S–2658S.

  • NRC 2006. Nutrient requirements of dogs and cats. The National Academies Press, Washington, DC.

  • Okarter  N. Liu  R. H. 2010. Health benefits of whole grain phytochemicals. Crit. Rev. Food Sci. Nutr.50:193–208.

  • Parsons  C. M. Castanon  F. Han  Y. 1997. Protein and amino acid quality of meat and bone meal. Poult. Sci.76:361–368.

  • Plantinga  E. A. Bosch  G. Hendriks  W. H. 2011. Estimation of the dietary nutrient profile of free-roaming feral cats: Possible implications for nutrition of domestic cats. Br. J. Nutr.106(Suppl. 1):S35–S48.

  • Reijnders  L. Soret  S. 2003. Quantification of the environmental impact of different dietary protein choices. Am. J. Clin. Nutr.78:664S–668S.

  • Reynolds  A. J. Fuhrer  L. Dunlap  H. L. Finke  M. Kallfelz  F. A. 1995. Effect of diet and training on muscle glycogen storage and utilization in sled dogs. J. Appl. Physiol.79:1601–1607.

  • Seeram  N. P. Adams  L. S. Henning  S. M. Niu  Y. Zhang  Y. Nair  M. G. Heber  D. 2005. In vitro antiproliferative, apoptotic and antioxidant activities of punicalagin, ellagic acid and a total pomegranate tannin extract are enhanced in combination with other polyphenols as found in pomegranate juice. J. Nutr. Biochem.16:360–367. 

  • Serpell  J 1995. The domestic dog: Its evolution, behaviour and interactions with people. Cambridge Univ. Press, New York.

  • Serpell  J 2000. Domestication and history of the cat. In: Turner  D. C. Bateson  P.editors, The domestic cat: The biology of its behaviour.Cambridge Univ. Press, New York. p. 179–192.

  • Shmalberg  J 2013. Novel trends in small animal nutrition: A practical guide. Today's Vet. Pract.3:38–45.

  •  Smithers  R. H. N 1968. Cat of the pharaohs. Anim. Kingdom61:16–23.

  •  Stahler  D. R. Smith  D. W. Guernsey  D. S. 2006. Foraging and feeding ecology of the gray wolf (Canis lupus): Lessons from Yellowstone National Park, Wyoming, USA. J. Nutr.136:1923S–1926S.

  • Stiver  S. L. Frazier  K. S. Mauel  M. J. Styer  E. L. 2003. Septicemic salmonellosis in two cats fed a raw-meat diet. J. Am. Anim. Hosp. Assoc.39:538–542.

  • Swanson  K. S. Carter  R. A. Yount  T. P. Aretz  J. Buff  P. R. 2013. Nutritional sustainability of pet foods. Adv. Nutr.4:141–150.

  • Tanaka  A. Inoue  A. Takeguchi  A. Washizu  T. Bonkobara  M. Arai  T. 2005. Comparison of expression of glucokinase gene and activities of enzymes related to glucose metabolism in livers between dog and cat. Vet. Res. Commun.29:477–485.

  • Thiess  S. Becskei  C. Tomsa  K. Lutz  T. A. Wanner  M. 2004. Effects of high carbohydrate and high fat diet on plasma metabolite levels and on i.v. glucose tolerance test in intact and neutered male cats. J. Feline Med. Surg.6:207–218.

  • Tiwari  U. Cummins  E. 2013. Factors influencing levels of phytochemicals in selected fruit and vegetables during pre- and post-harvest food processing operations. Food Res. Int.50:497–506.

  • Tran  Q. D. Hendriks  W. H. van der Poel  A. F. B. 2011. Effects of drying temperature and time of a canine diet extruded with a 4 or 8 mm die on physical and nutritional quality indicators. Anim. Feed Sci. Technol.165:258–264.

  • U.SFood and Drug Administration (FDA) 2013. Get the facts! Raw pet food diets can be dangerous to you and your pet. www.fda.gov/AnimalVeterinary/ResourcesforYou/AnimalHealthLiteracy/ucm373757.htm. (Accessed November 20, 2013.)

  • Verbrugghe  A. Hesta  M. Daminet  S. Janssens  G. P. 2012. Nutritional modulation of insulin resistance in the true carnivorous cat: A review. Crit. Rev. Food Sci. Nutr.52:172–182.

  • Verbrugghe  A. Hesta  M. Van Weyenberg  S. Papadopoulos  G. A. Gommeren  K.Daminet  S. Bosmans  T. Polis I. Buyse  J. Janssens  G. P. 2010. The glucose and insulin response to isoenergetic reduction of dietary energy sources in a true carnivore: The domestic cat (Felis catus). Br. J. Nutr.104:214–221.

  • Vester  B. M. Beloshapka  A. N. Middelbos  I. S. Burke  S. L. Dikeman  C. L. Simmons  L. G. Swanson  K. S. 2010. Evaluation of nutrient digestibility and fecal characteristics of exotic felids fed horse- or beef-based diets: Use of the domestic cat as a model for exotic felids. Zoo Biol.29:432–448.

  • Washizu  T. Tanaka  A. Sako  T. Washizu  M. Arai  T. 1999. Comparison of the activities of enzymes related to glycolysis and gluconeogenesis in the liver of dogs and cats. Res. Vet. Sci.67:205–206.

  • Weese  J. S. Rousseau  J. Arroyo  L. 2005. Bacteriological evaluation of commercial canine and feline raw diets. Can. Vet. J.46:513–516.

  • American Society of Animal Science

  • Oxford Academics - Journal of Animal Science

  •  "Are Dogs Carnivores - or Omnivores?". Dog Food Advisor. 2009-08-08. Retrieved 2019-11-02.

  • Axelsson, E.; Ratnakumar, A.; Arendt, M.L.; Maqbool, K.; Webster, M.T.; Perloski, M.; Liberg, O.; Arnemo, J.M.; Hedhammar, Å.; Lindblad-Toh, K. (2013). "The genomic signature of dog domestication reveals adaptation to a starch-rich diet". Nature. 495 (7441): 360–364. Bibcode:2013Natur.495..360A. doi:10.1038/nature11837. PMID 23354050.

  • Arendt, M; Cairns, K M; Ballard, J W O; Savolainen, P; Axelsson, E (13 July 2016). "Diet adaptation in dog reflects spread of prehistoric agriculture". Heredity. 117 (5): 301–306. doi:10.1038/hdy.2016.48. PMC 5061917. PMID 27406651.

  • Pajic, Petar; Pavlidis, Pavlos; Dean, Kirsten; Neznanova, Lubov; Romano, Rose-Anne; Garneau, Danielle; Daugherity, Erin; Globig, Anja; Ruhl, Stefan; Gokcumen, Omer (14 May 2019). "Independent amylase gene copy number bursts correlate with dietary preferences in mammals". eLife. 8. doi:10.7554/eLife.44628. PMC 6516957. PMID 31084707. Lay summary.

  • "Dog Food in the US". Euromonitor.com. Retrieved 12 August 2018.

  • Virgil (6 December 2017). "Bucolica, Georgica, et Aeneis: accedunt clavis metrica, notulae Anglicae, et quaestiones". Hilliard, Gray, Little et Wilkins – via Google Books.

  • "Columella: de Re Rustica VII". Thelatinlibrary.com.

  • Darmesteter, James; Mills, Lawrence Heyworth (6 December 1895). "The Zend-Avesta: The Vendîdâd, translated by James Darmesteter". Clarendon Press – via Google Books.

  • de), Fr Girard (Viuda (6 December 2017). "Nouveau dictionnaire universel des arts et des sciencies: françois, latin et anglois..." chez la Veuve de Fr. Girard – via Google Books.

  • Denis Diderot, Jean Le Rond d' Alembert, Encyclopédie ou dictionnaire raisonné des sciences ..., Volume 35, Part 1

  • Nicolas Jean Baptiste Boyard, Manuel du bouvier et zoophile: ou l'art d'élever de soigner les animaux 1844, 327

  • "The Sportsman's Dictionary; Or, The Gentleman's Companion: for Town and Country: Containing Full and Particular Instructions for Riding, Hunting, Fowling ... Hawking, &c. With the Various Methods to be Observed in Breeding and Dieting of Horses Both for the Road and Turf; Also, the Management of Dogs, Gamecocks, Dunghill-fowls, Turkies, Geese, Ducks, Pigeons, Singing-birds, &c. And the Manner of Curing Their Various Diseases and Accidents". G.G.J. and J. Robinson. 6 December 1785 – via Google Books.

  • Lawrence, Richard (6 December 2017). "The Complete Farrier, and British Sportsman: Containing a Systematic Enquiry Into the Structure and Animal Economy of the Horse, the Causes, Symptoms, and Most-approved Methods of Prevention and Cure for Every Disease to which He is Liable ... with Numerous ... Recipes for Various Diseases. ... Including a ... Declineation of the ... Dogs Used in the Sports of the Field, with Canine Pathology. With an Appendix, Containing a Minute Anatomical Description of the ... Skeleton of the Horse; the ... Muscles ... and the Different Viscera". W. Clowes for T. Kelly – via Google Books.

  • "The Best Dog Food for Small Dogs". allsmalldogs.org. December 21, 2013. Archived from the original on August 12, 2014. Retrieved January 11, 2016.

  • "Outing: Sport, Adventure, Travel, Fiction". W. B. Holland. 6 December 1890 – via Google Books.

  • Forrest, Susanna (8 June 2017). "The Troubled History of Horse Meat in America". The Atlantic. Retrieved 15 March 2020.

  • "History of Pet Food". sojos.com. Archived from the original on 2011-08-29. Retrieved 2011-09-10.

  • Galera, Leonardo de Aro; Abdalla Filho, Adibe Luiz; Reis, Luiza Santos; Souza, Janaina Leite de; Hernandez, Yeleine Almoza; Martinelli, Luiz Antonio (2019). "Carbon and nitrogen isotopic composition of commercial dog food in Brazil". PeerJ. 7: e5828. doi:10.7717/peerj.5828. PMC 6387582. PMID 30809425. 

  • "Pet Foods - Diet Types | PetDiets". www.petdiets.com. Retrieved 2019-11-17.

  • MacNamara, John P. Principles of Companion Animal Nutrition. 2006. New Jersey: Pearson/Prentice Hall.

  • "Dog Food Reviews: Dog Food's Finest Hour". petfoodtalk.com.

  • LLC, Aquanta. "Wet Food Vs. Dry Food For Dogs". www.doghealth.com. Retrieved 2019-11-17.

  • Elsey, J.; Riepenhausen, J.; McKay, B.; Barton, G.W.; Willis, M. (1997). "Modeling and Control of a Food Extrusion Process". Computers Chem Engng. 21 (1–2): S361–S366. doi:10.1016/s0098-1354(97)00075-6.

  • Pitchon, E. (1980). United States Patent No. 4225630. Flushing, New York:United States Patent Office.

  • Fascetti, Andrea (October 2003). "Taurine deficiency in dogs with dilated cardiomyopathy". Journal of the American Veterinary Medical Association. 223 (8): 1137–1141. doi:10.2460/javma.2003.223.1137.

  • Pion, Paul (1992). "Dilated Cardiomyopathy Associated with Taurine Deficiency in the Domestic Cat: Relationship to Diet and Myocardial Taurine Content". Dilated cardiomyopathy associated with taurine deficiency in the domestic cat: relationship to diet and mycardial taurine content. Advances in Experimental Medicine and Biology. 315. pp. 63–73. doi:10.1007/978-1-4615-3436-5_8. ISBN 978-1-4613-6520-4. PMID 1387282.

  • Spitze, AR (2003). "Taurine concentrations in animla feed ingredients; cooking influences taurine content" (PDF). Journal Animal Physiology and Animal Nutrition. 87 (7–8): 251–262. doi:10.1046/j.1439-0396.2003.00434.x. PMID 12864905. Archived from the original (PDF) on 6 December 2013. Retrieved 21 June 2014.

  • Messonnier, S. (2001) Natural Health Bible for Dogs & Cats. New York: Three Rivers Press. ISBN 0-7615-2673-0

  • Bohart, G.S. (1934). United States Patent No. 1961681. Washington, D.C.:United States Patent Office.

  • Baker, G.J., Bansal, A.K., Konieczka, J.L. and Kuntz, D.A. (1990). United States Patent No. 4895731. Chicago, Illinois:United States Patent Office.

  • "Dry, Moist And Semi Moist Dog Food". www.dogbreedplus.com. Retrieved 2019-11-18.

  • "Dry, Canned, or Semi-Moist: Food Choices for Dogs". vca_corporate. Retrieved 2019-11-18.

  • Taylor, Jessica (2013-09-26). "How to: Apply human food trends to petfood". Petfoodindustry.com. Retrieved 2014-08-10.

  • "Making Homemade dog food recipes". Archived from the original on 2013-05-11. Retrieved 2013-03-27.

  • "The Dog Food Project - Ingredients to avoid". Dogfoodproject.com.

  • "The Pet Food Ingredient Game - Wysong". Wysong.net.

  • "An excerpt from the book "Food Pets Die For"". Homevet.com. Archived from the original on 2007-06-21. Retrieved 2007-10-25.

  • the Association of American Feed Control Officials Archived January 17, 2009, at the Wayback Machine

  • Canada Wraps Up BSE Investigation Archived November 27, 2008, at the Wayback Machine

  • c d Case, Linda P (2011). Canine and feline nutrition: a resource for companion animal professionals. Maryland Heights, Mo.: Mosby. ISBN 9780323066198.

  • Hilton, J.W.; Atkinson, J.L. (January 1988). "High Lipid and High Protein Dog Foods". The Canadian Veterinary Journal. 29 (1): 76–78. ISSN 0008-5286. PMC 1680747. PMID 17422957.

  • Dehkordi, N.; Rao, R.; Sakhanokho, H.; Zipf, A. (2003). "Nutrient Intake in Adults 50 Years Age and Older in the United States". Journal of the American Dietetic Association. 103: 26. doi:10.1016/S0002-8223(08)70041-5. Retrieved 2017-11-29.

  • Sepowitz, John J.; McClung, Holly L.; Berryman, Claire E.; Armstrong, Nicholes J.; Ferrando, Arny A.; Lieberman, Harris R.; McClung, James P.; Pasiakos, Stefan M. (May 2016). "Supplementing An Energy Adequate High Protein Diet With Additional Protein Is Not Necessary For Recovery Of Lean Body Mass After Short-term Starvation: 1609 Board #262 June 2, 800 AM - 930 AM". Medicine & Science in Sports & Exercise. 48 (5S): 443. doi:10.1249/01.mss.0000486334.23548.c5. ISSN 0195-9131.

  • Peterson, Mark D.; Sen, Ananda; Gordon, Paul M. (February 2011). "Influence of resistance exercise on lean body mass in aging adults: a meta-analysis". Medicine and Science in Sports and Exercise. 43 (2): 249–258. doi:10.1249/MSS.0b013e3181eb6265. ISSN 1530-0315. PMC 2995836. PMID 20543750.

  • Federal Drug Administration. (2018, March 23). "Complete and Balanced" Pet Food. Retrieved May 31, 2018, from https://www.fda.gov/animal-veterinary/animal-health-literacy/complete-and-balanced-pet-food

  • "Alternative Feeding Practices". World Small Animal Veterinary Association. 2001. Archived from the original on 2008-02-12. Retrieved 2008-02-24.

  • DACVN, Cailin R. Heinze, VMD, MS; DACVN, Cailin R. Heinze, VMD, MS (2019-02-15). "Human Grade: Should pets eat the same food that we do?". Clinical Nutrition Service at Cummings School. Retrieved 2019-11-18.

  • Medicine, Center for Veterinary (2019-04-15). "Information on Marketing a Pet Food Product". FDA.

  • Schlesinger, Daniel P.; Joffe, Daniel J. (2011). "Raw food diets in companion animals: A critical review". The Canadian Veterinary Journal. 52 (1): 50–54. ISSN 0008-5286. PMC 3003575. PMID 21461207.

  • "Worried about tainted jerky treats?". Orange County Register. 28 October 2013.

  • Taylor, Jessica (2013-09-26). "Just Food for thought". Petfoodindustry.com. Retrieved 2014-08-10.

  • "High-Pressure Processing and Raw Pet Food Diets: What You Need to Know". Petmd.com. Retrieved 2017-11-27.

  • Michel, Kathryn E. (2006). "Unconventional Diets for Dogs and Cats". Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice. 36 (6): 1269–1281. doi:10.1016/j.cvsm.2006.08.003. PMID 17085234.

  • Laflamme, Dorthy (May 2005). "Nutrition for Aging Cats and Dogs and the Importance of Body Condition". Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice. 35 (3): 713–742. doi:10.1016/j.cvsm.2004.12.011. PMID 15833567.

  • Curchill, J.A. (2015). "Nutrition for senior dogs: New tricks for feeding old dogs" (PDF). Clinicians Brief. Archived from the original (PDF) on 2015-10-10. Retrieved 2017-11-28.

  • Neil, Kirsten M.; Caron, John P.; Orth, Michael W. (2005). "The role of glucosamine and chondroitin sulfate in treatment for and prevention of osteoarthritis in animals". Journal of the American Veterinary Medical Association. 226 (7): 1079–1088. doi:10.2460/javma.2005.226.1079. PMID 15825732.

  • Canine and feline nutrition : a resource for companion animal professionals. Case, Linda P. (3rd ed.). Maryland Heights, Mo.: Mosby. 2011. ISBN 9780323066198. OCLC 664112342.

  • Adolphe, Jennifer; Fitzpatrick, Kelley. "FLAXSEED: Nutrition Benefits for Dogs and Cats" (PDF). Flax Council of Canada.

  • Swanson, K.S., Grieshop, C.M., Flickinger, E.A., Bauer, L.L., Healy, HP., Dawson K.A., Merchen N.R. and Fahey G.G. Jr. (May 2002). "Supplemental fructooligosaccharides and mannanoligosaccharides influence immune function, ileal and total tract nutrient digestibilities, microbial populations and concentrations of protein catabolites in the large bowel of dogs". The Journal of Nutrition. 132 (5): 980–989. doi:10.1093/jn/132.5.980. PMID 11983825.

  •   c Roudebush, Philip; Zicker, Steven C.; Cotman, Carl W.; Milgram, Norton W.; Muggenburg, Bruce A.; Head, Elizabeth (2005-09-01). "Nutritional management of brain aging in dogs". Journal of the American Veterinary Medical Association. 227 (5): 722–728. doi:10.2460/javma.2005.227.722. ISSN 0003-1488. PMID 16178393.

  • Straus M (November 2012). "Plant oils: do you know which plant oils may help your dog, and which ones could cause problems?". Whole Dog Journal. 15: 16.

  • Watson, T.D.G. "Diet and skin disease in dogs and cats". The Journal of Nutrition. 128: 2783–2789.

  • "Common pet food ingredients" (PDF). Skaer Veterinary.

  •   Wander, R.C., Hall J.A., Gradin, J.L., Shi-Hua, D. Jewell, D.E. (June 1997). "The ratio of dietary (n-6) to (n-3) fatty acids influences immune system function, eicosanoid metabolism, Lipid peroxidation and vitamin E status in aged dogs". The Journal of Nutrition. 127 (6): 1198–1205. doi:10.1093/jn/127.6.1198. PMID 9187636.

  • Kau, Andrew L.; Ahern, Philip P.; Griffin, Nicholas W.; Goodman, Andrew L.; Gordon, Jeffrey I. (2011-06-15). "Human nutrition, the gut microbiome and the immune system". Nature. 474 (7351): 327–336. doi:10.1038/nature10213. ISSN 1476-4687. PMC 3298082. PMID 21677749.

  •   "The Association of American Feed Control Officials > Home". Aafco.org. Retrieved 2017-12-05.

  • "Nutrition". Fediaf.org. Retrieved 2017-12-05.

  •   J. France and E. Kebreab (2008). Mathematical Modelling in Animal Nutrition. Canada: CABI. ISBN 9781845933593.

  •   Swanson, K. S. (2016-10-01). "0226 Dietary manipulation of canine and feline gut microbiome". Journal of Animal Science. 94 (supplement5): 107. doi:10.2527/jam2016-0226. ISSN 1525-3163.

  • Nery, J.; Goudez, R.; Biourge, V.; Tournier, C.; Leray, V.; Martin, L.; Thorin, C.; Nguyen, P.; Dumon, H. (August 2012). "Influence of dietary protein content and source on colonic fermentative activity in dogs differing in body size and digestive tolerance" (PDF). Journal of Animal Science. 90 (8): 2570–2580. doi:10.2527/jas.2011-4112. hdl:2318/94132. ISSN 1525-3163. PMID 22328724.

  • Conlon, Michael A.; Bird, Anthony R. (2014-12-24). "The Impact of Diet and Lifestyle on Gut Microbiota and Human Health". Nutrients. 7 (1): 17–44. doi:10.3390/nu7010017. ISSN 2072-6643. PMC 4303825. PMID 25545101.

  •  Fahey, George C.; Barry, Kathleen A.; Swanson, Kelly S. (2008). "Age-related changes in nutrient utilization by companion animals". Annual Review of Nutrition. 28: 425–445. doi:10.1146/annurev.nutr.28.061807.155325. ISSN 0199-9885. PMID 18598137.

  • Favrot, Claude (2016). "Diagnosis of canine atopic dermatitis (including food allergy)" (PDF). World Congress of Veterinary Dermatology – via ZORA.

  •   Kennis, Robert, A. (2006). "Food Allergies: Update of Pathogenesis, Diagnoses, and Management". Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice. 36 (1): 175–184. doi:10.1016/j.cvsm.2005.09.012. PMID 16364783.

  • Jensen-Jarolim, Erika (2017). Comparative Medicine: Disorders Linking Humans with their Animals. Cham, Switzerland: Springer. p. 121. ISBN 978-3-319-47007-8.

  • Dodds, W. Jean (2015). Canine Nutrigenomics: The New Science of Feeding Your Dog for Optimum Health. Dogwise Publishing.

  •   Verlindin, A., Hesta, M., Millet, S., and Janssens, G.P.J. (2007). "Food Allergy in Dogs and Cats: A review". Critical Reviews in Food Science and Nutrition. 46 (3): 259–273. doi:10.1080/10408390591001117. PMID 16527756.

  •   Cave, Nicholas, J (2006). "Hydrolyzed Protein Diets for Dogs and Cats". Veterinary Clinics Small Animal Practice. 36 (6): 1251–1268. doi:10.1016/j.cvsm.2006.08.008. PMID 17085233.

  • Mestel, Rosie (2013-01-23). "Carbs were key in wolves' evolution into dogs". Los Angeles Times.

  • "FDA names 16 brands of dog food linked to canine heart disease". NBC News. Retrieved 2019-11-19.

  • Tegzes, John H.; Oakley, Brian B.; Brennan, Greg (January 2019). "Comparison of mycotoxin concentrations in grain versus grain-free dry and wet commercial dog foods". Toxicology Communications. 3 (1): 61–66. doi:10.1080/24734306.2019.1648636. ISSN 2473-4306.

  • "FDA Identifies 16 Dog Food Brands Linked to Canine Health

  • Knight, A (2005). "In defense of vegetarian cat food". Journal of the American Veterinary Medical Association. 226 (4): 512–3. doi:10.2460/javma.2005.226.512. PMID 15742685.

  • Howell E. Food Enzymes for Health & Longevity Woodstock Valley, CT, US: Omangod Press. xx. 1980.

  • [1] Archived 2012-10-10 at the Wayback Machine | Perry T. What's really for dinner? The truth about commercial pet food. The Animals' Agenda. 1996. Nov. - Dec.

  • Mauny de Mornay, Livre de l'eleveur et du proprietaire d'animaux domestiques1837 https://books.google.com/books?printsec=frontcover&pg=PA287&id=tBkGwxXqxpgC&num=100&as_brr=1&f=false

  • Nicolas Jean Baptiste Boyard, Manuel du bouvier et zoophile: ou l'art d'élever de soigner les animaux 1844 https://books.google.com/books?pg=RA2-PA328&id=ODpFAAAAYAAJ&num=100&as_brr=1&q=intitle%3A%22animaux%20domestiques%22%20chat&f=false

  • Gordon Stables, 'Cats': their points and characteristics, with Curiosities of cat life, and ... 1876 https://books.google.com/books?pg=PA371&id=iUUDAAAAQAAJ&num=100&as_brr=0&q=cat%20food%20%22cat%20food%22&f=false

  • ad for Spratt's https://books.google.com/books?id=5-ANAAAAQAAJ&pg=PP8

  • Gordon Stable, The domestic cat, 1876, 61 https://books.google.com/books?printsec=frontcover&pg=PA61&id=30oDAAAAQAAJ&num=100&as_brr=1&f=fals

  •  "Cats' Meat Man: c.1901". Museum of London. Retrieved October 2, 2012.

  • "Wild Cats Survive - Time for Paws - Time for Paws". Time for Paws. Retrieved 2016-03-08.

  • What Food Can Cat Eat ThePets - Recommendations from veterinarians for Pet's Health and Care

  • "The Association of American Feed Control Officials (AAFCO) > Labeling & Labeling Requirements". petfood.aafco.org. Retrieved 2019-12-13.

  • "Cat Food Reviews: The Pleasure of Their Company". petfoodtalk.com.

  • White, Joanna; Malik, Richard; Norris, Jacqueline (December 2011). "Feline chronic kidney disease: Can we move from treatment to prevention?". The Veterinary Journal. 190 (3): 317–322. doi:10.1016/j.tvjl.2010.12.011. PMID 21262581.

  • Cline M. 2016. Nutritional Management of Chronic Kidney Disease in Cats and Dogs. Today’s Veterinary Practise. 1(1): 1-9

  • Association of American Feed Control Officials. Official Publication. Champaign, IL: Association of American Feed Control Officials, 2016

  •  Lidbury, Jonathan; Cook, Audrey; Steiner, Jörg (2016). "Hepatic encephalopathy in dogs and cats". Journal of Veterinary Emergency and Critical Care. 26 (4): 471–487. doi:10.1111/vec.12473. PMID 27060899.

  • Hayes, K.C.; Carey, R.E.; Schmidt, S.Y. (1975). "Retinal Degeneration Associated with Taurine Deficiency in the Cat". Science. 188 (4191): 949–951. Bibcode:1975Sci...188..949H. doi:10.1126/science.1138364. PMID 1138364.

  • Villaverde, C., Fascetti, A.J. (2014). "Macronutrients in Feline Health". The Veterinary Clinics of North America Small Animal Practice. 44 (4): 699–717. doi:10.1016/j.cvsm.2014.03.007. PMID 24951342.

  • Eisert, R (2011). "Hypercarnivory and the brain: protein requirements of cats reconsidered". Journal of Comparative Physiology. 181 (1): 1–17. doi:10.1007/s00360-010-0528-0. PMID 21088842.

  • Geddes, R.F.; Finch, N.C.; Syme, H.M.; Elliott, J. (2013). "The Role of Phosphorus in the Pathophysiology of Chronic Kidney Disease". Journal of Veterinary Emergency and Critical Care. 23 (2): 122–133. doi:10.1111/vec.12032. PMID 23464730.

  • Laflamme, D.; Hannah, S. (2012). "Discrepancy between use of lean body mass or nitrogen balance to determine protein requirements for adult cats". Journal of Feline Medicine and Surgery. 15 (8): 691–697. doi:10.1177/1098612x12474448. PMID 23362342.

  • Pollen, Susan (2001). "Renal disease in small animals: a review of conditions and potential nutrient and botanical interventions. (Renal Disease in Small Animals)". Alternative Medicine Review. 6: 46–61.

  • Case, Linda P.; Hayek, Michael G.; Daristotle, Leighann; Raasch, Melody Foess (2011). Canin and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals (Third ed.). Maryland Heights, Missouri: Mosby Inc.

  • Zoran, Debra L. (2008). "Nutritional Management of Feline Gastrointestinal Diseases". Topics in Companion Animal Medicine. 23 (4): 200–203. doi:10.1053/j.tcam.2008.08.003. PMID 19081554.

  • The heats of combustion for glucose, sucrose, and starch are 15.57, 16.48 and 17.48 kJ/g respectively, or 3.72, 3.94 and 4.18 kcal/g.

  • Hand, M. S. L., & Lon, D. (2000). Small animal clinical nutrition (No. SF 992. N88. L49 2000).

  • Case, L.P., Daristotle, L.D., Hayek, M.G., and Raasch, M.F. (2011). Canine and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals. Mosby Elsevier. pp. 199–206. ISBN 9780323066198. OCLC 664112342.

  • Case, Linda; Daristotle, Leighann; Hayek, Michael; Foess Raasch, Melody (2011). Canine and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals (Third ed.). Elsevier. p. 59.

  • Deng, P; Iwazaki, E; Suchy, SA; Pallotto, MR; Swanson, KS (2014). "Effects of feeding frequency and dietary water content on voluntary physical activity in healthy adult cats". J Anim Sci. 92 (3): 1271–1277. doi:10.2527/jas.2013-7235. PMID 24492545.

  • de Godoy, Maria; Ochi, K; de Oliveira Mateus, LF; et al. (2015). "Feeding frequency, but not dietary water content, affects voluntary physical activity in young lean adult female cats". J Anim Sci. 93 (5): 2597–2601. doi:10.2527/jas.2014-8574. PMID 26020354.

  • Detweiler, Katelyn; Rawal, Samona; Swanson, Kelly; de Godoy, Maria (2017). "Physical activity level of female and male adult cats before and after running wheel habituation". J Nutr Sci. 6: 17. doi:10.1017/jns.2017.19. PMC 5468736. PMID 28630694.

  • Laflamme, Dorothy (2005). "Nutrition for Aging Cats and Dogs and the importance of Body Condition". Vet Clin Small Anim. 35 (3): 713–742. doi:10.1016/j.cvsm.2004.12.011. PMID 15833567.

  • Bermingham, Emma; Thomas, David; Morris, Penelope; Hawthorne, Amanda (2010). "Energy requirements of adult cats". British Journal of Nutrition. 103 (8): 1083–1093. doi:10.1017/S000711450999290X. PMID 20100376.

  • Fantaine, E (2012). "Food Intake and Nutrition During Pregnancy, Lactation and Weaning in the Dam and Offspring". Reproduction in Domestic Animals. 47: 326–330. doi:10.1111/rda.12102. PMC 7169170. PMID 23279530.

  • Perea, S. C. (2008). "Critical Care Nutrition for Feline Patients". Topics in Companion Animal Medicine. 23 (4): 207–215. doi:10.1053/j.tcam.2008.08.001. PMID 19081555.

  • Chan, D. (2009). "The Inappetent Hospitalised Cat: Clinical approach to maximising nutritional support". Journal of Feline Medicine and Surgery. 11 (11): 925–933. doi:10.1016/j.jfms.2009.09.013. PMID 19857855.

  • Freeman, Lisa M.; Chandler, Marjorie L.; Hamper, Beth A.; Weeth, Lisa P (2013-11-21). "Current knowledge about the risks and benefits of raw meat–based diets for dogs and cats". Journal of the American Veterinary Medical Association. 243 (11): 1549–1558. doi:10.2460/javma.243.11.1549. PMID 24261804.

  • Higgins, Kevin (2010). "Fresh, Safe Food For Fido". Food Engineering. 82: 17–18 – via PRIMO.

  • Spofford, N (2014). "A moderate fat, low-energy dry expanded diet reduces gain in body condition score when fed as part of a post neutering weight-control regimen in growing pet cats". Journal of Nutritional Science. 3: e40. doi:10.1017/jns.2014.48. PMC 4473151. PMID 26101609.

  • Montes de Oca, M (2017). "Prediction equations for metabolizable and digestible energy in feline diets". Animal Feed Science and Technology.

  • Center, SA (2012). "Influence of dietary supplementation with (L)-carnitine on metabolic rate, fatty acid oxidation, body condition and weight loss in overweight cats". Cornell University: Department of Clinical Sciences, College of Veterinary Medicine. 73 (7): 1012–1015. doi:10.2460/ajvr.73.7.1002. PMID 22738052.

  • Prantil, Lori R.; Heinze, Cailin R.; Freeman, Lisa M. (2017-06-01). "Comparison of carbohydrate content between grain-containing and grain-free dry cat diets and between reported and calculated carbohydrate values". Journal of Feline Medicine and Surgery. 20 (4): 349–355. doi:10.1177/1098612X17710842. PMID 28569080.

  • Medicine, Center for Veterinary (2019-07-02). "FDA Investigation into Potential Link between Certain Diets and Canine Dilated Cardiomyopathy". FDA.

  •  Wakefield, LA; Shofer, FS; Michel, KE (2006). "Evaluation of cats fed vegetarian diets and attitudes of their caregivers" (PDF). Journal of the American Veterinary Medical Association. 229 (1): 70–3. doi:10.2460/javma.229.1.70. PMID 16817716.

  •  Is a vegetarian diet right for your cat or dog Vegetarian Times

  • "UC Davis study: Homemade feline diets nutritionally inadequate". DVM360. 7 May 2019. Archived from the original on 2019-05-20.
    Wilson, Sarah A.; Villaverde, Cecilia; Fascetti, Andrea J.; Larsen, Jennifer A. (15 May 2019). "Evaluation of the nutritional adequacy of recipes for home-prepared maintenance diets for cats". Journal of the American Veterinary Medical Association. 254 (10): 1172–1179. doi:10.2460/javma.254.10.1172. PMID 31039096.

  • "Vegan Cats". Veganhealth.org. Retrieved 2014-08-10.

  • Frequently Asked Questions – Animals International Vegetarian Union

  • Cats Archived 2008-02-27 at the Wayback Machine Vegan society

  • Meatless Meals for Dogs and Cats Peta media center factsheet

  • Born Free/Animal Protection Institute (2004-07-04). "Selecting a Commercial Pet Food". Animal Protection Institute. Archived from the original on 2009-02-04. Retrieved 2009-06-03.

  • ASPCA (June 28, 2007). "Nutrition Q & A: Vegetarian Diets for Dogs". ASPClog. ASPCA. Archived from the original on December 15, 2007. Retrieved 2008-01-05.

  • "AVAR position statements: Vegan and Vegetarian Cat and Dog Food Diets"Association of Veterinarians for Animal Rights

  • AMÌ Cat Food by AMÌ

  • Freeman, Lisa M.; Chandler, Marjorie L.; Hamper, Beth A.; Weeth, Lisa P (2013-11-21). "Current knowledge about the risks and benefits of raw meat–based diets for dogs and cats". Journal of the American Veterinary Medical Association. 243 (11): 1549–1558. doi:10.2460/javma.243.11.1549. PMID 24261804.

  • Dillitzer, Natalie; Becker, Nicola; Kienzle, Ellen (October 2011). "Intake of minerals, trace elements and vitamins in bone and raw food rations in adult dogs". British Journal of Nutrition. 106 (S1): S53–S56. doi:10.1017/S0007114511002765. ISSN 1475-2662. PMID 22005436.

  • Subcommittee on Dog and Cat Nutrition (Committee on Animal Nutrition, Board on Agriculture and Natural Resources, Division on Earth and Life Studies) (2006). The Role of Vitamins and Minerals in the Diet for Cats. Nutrient Requirements of Cats and Dogs. National Research Council - National Academies. doi:10.17226/10668. ISBN 978-0-309-08628-8. Retrieved 2007-03-08.

  • Watson, Tim D. G. (1998-12-01). "Diet and Skin Disease in Dogs and Cats". The Journal of Nutrition. 128 (12): 2783S–2789S. doi:10.1093/jn/128.12.2783S. ISSN 0022-3166. PMID 9868266.

  • Paterson, Sue (2009). Manual of Skin Diseases of the Dog and Cat (2 ed.). John Wiley & Sons, Incorporated.

  • Hendriks, W; Allan, F; Tarttelin, M; Collett, M; Jones, B (2001). "Suspected Zinc-Induced Copper Deficiency in Growing Kittens Exposed to Galvanised Iron". New Zealand Veterinary Journal. 49 (2): 68–72. doi:10.1080/00480169.2001.36205. PMID 16032165.

  • Shibani, shetty; Gokul, s (2012). "Keratinization and Its Disorders". Oman Medical Journal. 27 (5): 348–357. doi:10.5001/omj.2012.90. PMC 3472583. PMID 23074543.

  • Watson, Tim (1998). "Diet and skin disease in dogs and cats". The Journal of Nutrition. 128 (12 Suppl): 2717–2722. doi:10.1093/jn/128.12.2783S. PMID 9868266.

  • Rogers, QR; Phang, JM (1985). "Deficiency of pyrroline-5-carboxylate synthase in the intestinal mucosa of the cat". J Nutr. 115 (1): 146–50. doi:10.1093/jn/115.1.146. PMID 3965666.

  • Cummings, J; Kovacic, J (2009). "The ubiquitous role of zinc in health and disease". Journal of Veterinary Emergency and Critical Care. 19 (3): 215–240. doi:10.1111/j.1476-4431.2009.00418.x. PMID 19691507.

  • Nutrient requirements of cats (13 ed.). National Academies Press. 1986.

  • Miller, W; Griffin, C; Campbell, K; Muller, G (2013). Muller and Kirk's Small Animal Dermatology (7 ed.).

  • Baker, D; Czarnecki-Maulden, G (1991). "Comparative nutrition of cats and dogs". Annual Review of Nutrition. 11 (1): 239–263. doi:10.1146/annurev.nutr.11.1.239.

  • Bauer, J (2001). "Evaluation of nutraceuticals, dietary supplements, and functional food ingredients for companion animals". Journal of the American Veterinary Medical Association. 218 (11): 1755–1760. doi:10.2460/javma.2001.218.1755. PMID 11394823.

  • Jewell, D; Yu, D; Joshi, D (2002). "Effects of serum vitamin E levels on skin vitamin E levels in dogs and cats". Veterinary Therapeutics : Research in Applied Veterinary Medicine. WSAVA Congress. 3 (3): 235–43. PMID 12447830.

  • Case, Linda P.; Hayek, Michael G.; Daristotle, Leighann; Raasch, Melody Foess (2011). Canin and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals (Third ed.). Maryland Heights, Missouri: Mosby Inc.

  • Watson, Tim D. G. (1998-12-01). "Diet and Skin Disease in Dogs and Cats". The Journal of Nutrition. 128 (12): 2783S–2789S. doi:10.1093/jn/128.12.2783S. ISSN 0022-3166. PMID 9868266.

  • Case, Linda P.; Hayek, Michael G.; Daristotle, Leighann; Raasch, Melody Foess (2011). Canin and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals (Third ed.). Maryland Heights, Missouri: Mosby Inc.

  • Lenox, C; Bauer, J (2013). "Potential Adverse effects of Omega-3-Fatty Acids in Dogs and Cats". Journal of Veterinary Internal Medicine. 27 (2): 217–226. doi:10.1111/jvim.12033. PMID 23323770.

  • Case, L; Daristotle, L; Hayek, M; Raasch, M (2010). Canine and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals. Elsevier Health Sciences.

  • "Association of American Feed Control Officials (AAFCO)". AAFCO. 

  • ase, L; Daristotle, L; Hayek, M; Raasch, M (2010). Canine and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals. Elsevier Health Sciences.

  • Watson, Tim D. G. (1998-12-01). "Diet and Skin Disease in Dogs and Cats". The Journal of Nutrition. 128 (12): 2783S–2789S. doi:10.1093/jn/128.12.2783S. ISSN 0022-3166. PMID 9868266.

  • "Association of American Feed Control Officials (AAFCO)". AAFCO. 

  • Conner, E.M.; Grisham, M.B. (February 1996). "Inflammation, free radicals and antioxidants". Journal of Nutrition. 12 (4): 274–277. doi:10.1016/s0899-9007(96)00000-8. PMID 8862535.

  • Padayatty, S.J.; Katz, A.; Wang, Y.; Eck, P.; Kwon, O.; Lee, J.H.; Chen, S.; Corpe, C.; Dutta, A.; Dutta, S.K.; Levine, M. (2003). "Vitamin C as an antioxidant: evaluation of its role in disease prevention". Journal of the American College of Nutrition. 22 (1): 18–35. doi:10.1080/07315724.2003.10719272. PMID 12569111.

  • Yu, S.; Paetau-Robinson, I. (2006). "Dietary supplementation of vitamin E and C and beta-carotene reduce oxidative stress in cats with renal insufficiency". Veterinary Research Communications. 30 (4): 403–413. doi:10.1007/s11259-006-3269-5. PMID 16502108.

  • Arrigoni, O.; De Tullio, M.C. (2002). "Ascorbic acid: much more than just an antioxidant". Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - General Subjects. 1569 (1–3): 1–9. doi:10.1016/s0304-4165(01)00235-5. PMID 11853951.

  • ase, L; Daristotle, L; Hayek, M; Raasch, M (2010). Canine and Feline Nutrition: A Resource for Companion Animal Professionals. Elsevier Health Sciences.

  • Puertollano, M.A.; Puertollano, E.; Alvarez de Cienfuegos, G.; de Pablo, M.A. (2011). "Dietary antioxidants: immunity and host defense". Current Topics in Medicinal Chemistry. 11 (14): 175–176. doi:10.2174/156802611796235107. PMID 21506934.

  • Jewell, D.E.; Toll, P.W.; Wedekind, K.J.; Zicker, S.C. (2000). "Effect of increasing dietary antioxidants on concentrations of vitamin E and total alkenals in serum of dogs and cats". Veterinary Therapeutics. 1 (4): 264–272. PMID 19757574.

  • Bauer, J. (June 2001). "Evaluation of nutraceuticals, dietary supplements, and functional food ingredients for companion animals". Journal of the American Veterinary Medical Association. 218 (11): 1755–1760. doi:10.2460/javma.2001.218.1755. PMID 11394823.

  • Bontempo, V. (2005). "Nutrition and health of dogs and cats: evolution of pet food". Veterinary Research Communications. 29: 45–50. doi:10.1007/s11259-005-0010-8. PMID 16244924.

  • Chan, D. (2009). "The Inappetent Hospitalised Cat: Clinical approach to maximising nutritional support". Journal of Feline Medicine and Surgery. 11 (11): 925–933. doi:10.1016/j.jfms.2009.09.013. PMID 19857855.

  • Toenjes, Nicolle Birch Anna. "Felis catus (domestic cat)". Animal Diversity Web.

  • Sunvold, G. D.; Hussein, H. S.; Fahey Jr., G. C.; Merchen, N. R.; Reinhart, G. A. (July 1995). "In Vitro Fermentation of Cellulose, Beet Pulp, Citrus Pulp, and Citrus Pectin Using Fecal Inoculum from Cats, Dogs, Horses, Humans, and Pigs and Ruminal Fluid from Cattle". Journal of Animal Science. 73 (12): 3639–48. doi:10.2527/1995.73123639x. PMID 8655439.

  • Barry, Kathleen A.; Middelbos, Ingmar S.; Boler, Brittany M. Vester; Dowd, Scot E.; Suchodolski, Jan S.; Henrissat, Bernard; Coutinho, Pedro M.; White, Bryan A.; Fahey Jr., George C.; Swanson, Kelly S. (October 2012). "Effects of Dietary Fiber on the Feline Gastrointestinal Metagenome". Journal of Proteome Research. 11(12): 5924–5933. doi:10.1021/pr3006809. PMID 23075436.

  • Zoran, Debra L. (November 2008). "Nutritional Management of Feline Gastrointestinal Diseases". Topics in Companion Animal Medicine. 23 (4): 200–204–205. doi:10.1053/j.tcam.2008.08.003. PMID 19081554.

  • Barry, K. A.; Wojcicki, B. J.; Middelbos, I. S.; Vester, B. M.; Swanson, K. S.; Fahey Jr., G. C. (May 3, 2010). "Dietary cellulose, fructooligosaccharides, and pectin modify fecal protein catabolites and microbial populations in adult cats". Journal of Animal Science. 88 (9): 2978–2983. doi:10.2527/jas.2009-2464. PMID 20495116.

  • Weese, S; Arroyo, L (2003). "Bacteriological evaluation of dog and cat diets that claim to contain probiotics". The Canadian Veterinary Journal. 44 (3): 212–6. PMC 340078. PMID 12677689.

  • Grześkowiak, Lukasz; Endo, Akihito; Shea, Beasley (2015). "Microbiota and probiotics in canine and feline welfare". Anaerobe. 34: 14–23. doi:10.1016/j.anaerobe.2015.04.002. PMC 7111060. PMID 25863311.

  • Perry, M.; Wadhwa, S.; Parks, D.A.; Pickard, W.; Granger, D.N. (1986). "Role of oxygen radicals in ischemia-induced lesions in the cat stomach". American Gastroenterological Association. 90 (2): 362–367. doi:10.1016/0016-5085(86)90933-9. PMID 3753593.

  • Verlinden A, Hesta M, Millet S, Janssens GP (2006). "Food allergy in dogs and cats: a review". Crit Rev Food Sci Nutr. 46 (3): 259–73. doi:10.1080/10408390591001117. PMID 16527756.

  • John E. Bauer, D.V.M., Ph.D., Dipl. A.C.V.N. (2005-01-01). Nutritional Requirements and Related Diseases. Merck Veterinary Manual (9th ed.). Merck & Co., Inc. ISBN 978-0-911910-50-6. Retrieved 2006-10-27.

  • "CAPITALIZING ON PET-FOOD PANIC". 2007-05-07.

  • Edinboro, Charlotte H.; Scott-Moncrieff, Catharine; Janovitz, Evan; Thacker, Leon; Glickman, Larry T. (March 2004). "Epidemiologic study of relationships between consumption of commercial canned food and risk of hyperthyroidism in cats". Journal of the American Veterinary Medical Association. 224 (6): 879–86. doi:10.2460/javma.2004.224.879. PMID 15070058.

  • De Silva SS, Turchini GM (October 2008). "Towards Understanding the Impacts of the Pet Food Industry on World Fish and Seafood Supplies". Journal of Agricultural and Environmental Ethics. 21 (5): 459–67. doi:10.1007/s10806-008-9109-6.

  • Cats taking a bite out of world fish supply Archived 2009-01-14 at the Wayback Machine Petfood Industry News

  • Aqua Cats Are Eating the Oceans Archived 2009-02-23 at the Wayback Machine Paul Watson, Sea Shepherd Conservation Society

  • Pets and the Planet: A Practical Guide to Sustainable Pet Care. Carol Frischmann. (2009) Wiley Publishing, Inc.

  • "Consumer Trends: Pet Food in Canada" (PDF). Agriculture and Agri-Food Canada. 2012.

  • "Seafood Dry Cat Food | Seafood Sensations® | Friskies®". Friskies. Retrieved 2017-11-24.

  • "WHISKAS® MEATY SELECTIONS® with Chicken | WHISKAS®". Retrieved 2017-11-24.

  • "Complete Formula Cat Food | Purina® Cat Chow®". www.catchow.com. Retrieved 2017-11-24.

  • Buff P., et al. 2014. Natural Pet Food: A review of Natural Diets and their Impact on Canine and Feline Physiology. Journal of Animal Science (92): 3781-3791

  • Reijnders, Lucas; Soret, Sam (2003-09-01). "Quantification of the environmental impact of different dietary protein choices". The American Journal of Clinical Nutrition. 78 (3): 664S–668S. doi:10.1093/ajcn/78.3.664s. ISSN 0002-9165. PMID 12936964.

  • Swanson, Kelly S.; Carter, Rebecca A.; Yount, Tracy P.; Aretz, Jan; Buff, Preston R. (2013-03-01). "Nutritional Sustainability of Pet Foods". Advances in Nutrition: An International Review Journal. 4 (2): 141–150. doi:10.3945/an.112.003335. ISSN 2156-5376. PMC 3649094. PMID 23493530.

  • Okin, Gregory S. (2017-08-02). "Environmental impacts of food consumption by dogs and cats". PLOS ONE. 12 (8): e0181301. Bibcode:2017PLoSO..1281301O. doi:10.1371/journal.pone.0181301. ISSN 1932-6203. PMC 5540283. PMID 28767700.

  • Kumcu, Aylin; Woolverton, Andrea E. (2014). "Feeding Fido: Changing Consumer Food Preferences Bring Pets to the Table". Journal of Food Products Marketing. 21(2): 213–230. doi:10.1080/10454446.2012.715575.

  • "A big pawprint: The environmental impact of pet food". Clinical Nutrition Service at Cummings School. 8 February 2018.

  • "Infographic: The future of plant-based pet food proteins". www.petfoodindustry.com.

  • David A. Dzanis, D.V.M., Ph.D., DACVN Division of Animal Feeds, Center for Veterinary Medicine (November 1997). "SELECTING NUTRITIOUS PET FOODS". INFORMATION FOR CONSUMERS. Food and Drug Administration - Center for Veterinary Medicine. Archived from the original on June 25, 2006. Retrieved 2005-01-20.

  • Bauer, J. (1998). Nutritional Uniqueness of Cats. Veterinary Quarterly,20(Sup1), 78-79.

  • Bauer, J.E. (2006). "Metabolic basis for the essential nature of fatty acids and the unique dietary fatty acid requirements of cats". Journal of the American Veterinary Medical Association. 229 (11): 1729–1732. doi:10.2460/javma.229.11.1729. PMID 17144816.

  • hamberlin, A., Mitsuhashi, Y., Bigley, K., & Bauer, J. (2011). Unexpected depletion of plasma arachidonate and total protein in cats fed a low arachidonic acid diet due to peroxidation. The British Journal of Nutrition, 106(S1), S131-4.

  • Morris, J. (2004). Do cats need arachidonic acid in the diet for reproduction? Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition,88(3‐4), 131-137.

  • NRC. 1986. Nutrient Requirements of Cats. National Academy of Sciences-National Research Council, Washington, D.C.

  • Aaporeale, G. and J. Zempleni. 2006. Biotin. InBowman, B.A. and Russell, R.M. (Editors) "Present Knowledge in Nutrition", ninth edition, International Life Science Institute, Washington, D.C. Pp. 250-259.

  • Arey, C., and Morris, J. (1977). "Biotin Deficiency in the Cat and the Effect on Hepatic Propionyl CoA Carboxylase". Journal of Nutrition. 107 (2): 330–334. doi:10.1093/jn/107.2.330. PMID 833692.

  • Pstoot, F., Van Herck, H., Van 'T Klooster, A., and Beynen, A. (1991). "Biotin Deficiency in Cats as Induced by Feeding a Purified Diet Containing Egg White". American Institute of Nutrition. 121: S73–S74. Archived from the original on 2017-11-16. Retrieved 2017-11-27.

  • Schaeffer, Rogers; Morris (1982). "The choline requirement of the growing kitten in the presence of just adequate dietary methionine". Nutrition Research. 2(3): 289–299. doi:10.1016/s0271-5317(82)80010-9.

  • Shuller-Lewis, Georgia; Mehta, Pankaj D.; Rudelli, Raul; Sturman, John (April 1990). "Immunologic Consequences of Taurine Deficiency in Cats". Journal of Leukocyte Biology. Advances in Experimental Medicine and Biology. 47 (4): 321–331. doi:10.1002/jlb.47.4.321. ISBN 978-1-4613-6520-4. PMID 2319206.

  • Global Alliance of Pet Food Associations. "How pet food is regulated" (PDF).

  • "Nutritional Guidelines". FEDIAF.

  • Department of Clinical Studies, Ontario Veterinary College, University of Guelph, 50 Stone Road E, Guelph N1G 2W1 ON, Canada

  • Laboratory of Animal Nutrition, Faculty of Veterinary Medicine, Ghent University, Heidestraat 19, Merelbeke B-9820, Belgium; Myriam.Hesta@ugent.be

  • 295 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2015 o provedení některých ustanovení zákona o krmivech

  • Nařízení komise (EU) 2017/1017 ze dne 15. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) 68/2013 o katalogu pro krmné suroviny

  • Yamka at al. 2005, Kempe u. Saastamoinen 2007, Kawauchi et al. 2011, de Olivera et al. 2012, Martins et al. 2014, MT Tjernsbekk et al. 2017)

  • PHILLIPS, Stuart M. Current concepts and unresolved questions in dietary protein requirements and supplements in adults. 2017

  • Øystein Ahlstrøm, PhD, docent of biology science at Norwegian University of Life Sciences

  • MT Tjernsbekk et al. (Tjernsbekk MT, TAuson AH, Kraugerus OF, Ahlstrøm O. Raw, mechanically separated chicken meat and salmon protein hydrolysate as protein sources in extruded dog food: Effect on protein and amino acid digestibility. Animal Physiology and Animal Nutrition 2017)

© 2020, Petgroot, s.r.o.

Všechna práva vyhrazena

www.petgroot.com

logo.png

Vytvořeno s láskou ke zvířatům

E-mail: hello@petgroot.com

© Copyright Petgroot.com

Adresa:

WeWork / Petgroot

Národní 135/14

110 00 Praha 1, Česká republika

  • Facebook
  • Instagram
  • Linkedin